Do povědomí české veřejnosti se v poslední době dostalo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie týkající se brýlí a možnosti jejich úhrady zaměstnavatelem.

Rumunský zaměstnanec po svém zaměstnavateli požadoval proplacení brýlí za více než 500 EUR. Spor dotáhl až k Soudnímu dvoru Evropské Unie, který se touto otázkou zabýval ve svém rozsudku ze dne 22. prosince 2022. Zaměstnanec spor vyhrál a bylo mu přiznáno právo na náhradu výdajů spojených s dioptrickými brýlemi.

Podstatou rozsudku Soudního dvora je výklad čl. 9 směrnice Rady 90/270/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami. Zaměstnanci, kteří dlouhé hodiny pracují před monitory svých počítačů by podle této směrnice měli mít nárok na vstupní prohlídku a pravidelnou kontrolu očí a zraku. V případě zrakových obtíží, které byly způsobeny prací s monitorem, by pak měl zaměstnavatel poskytnout zvláštní zrak chránící pomůcky vhodné pro dotyčnou práci. Za takovou pomůcku jsou považovány dioptrické brýle i kontaktní čočky, pokud je jejich korekce nebo prevence zrakových obtíží specificky spojená s prací s monitory. Směrnice však nestanoví žádné omezení týkající se používání korekčních pomůcek mimo práci.

Pořízení brýlí pro korekci obtíží způsobených v práci by zároveň neměla za žádných okolností znamenat pro zaměstnance dodatečné finanční náklady. Ze zmíněné směrnice vyplývá povinnost zaměstnavatele poskytnout dotčeným zaměstnancům zvláštní zrak chránící pomůcku buď jejím přímým poskytnutím, nebo prostřednictvím náhrady nezbytných výdajů vynaložených zaměstnancem, avšak nikoli vyplacením obecného mzdového příplatku zaměstnanci. Takový příspěvek by podléhal zdanění jako běžná součást mzdy.

Závaznost Rozhodnutí evropského soudu je ale třeba brát pouze principiálně, konkrétní případy se budou muset posuzovat individuálně dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec navíc musí prokázat příčinnou souvislost mezi výkonem práce a poškozením zraku.