Marek Toráč | 19.11.2024
Samostatný limit pro zdravotní benefity zaměstnancůDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
V srpnu vláda předložila do poslanecké sněmovny návrh zákona, kterým se mění zásadně některé daňové zákony (rozeslán jako sněmovní tisk č. 873/0). K projednání by mělo dojít ve 36. týdnu. Účinnost je plánována od 1. ledna 2017 s tím, že vybraná ustanovení by se aplikovala již pro zdaňovací období roku 2016.
Shrnuli jsme pro Vás nejpodstatnější změny týkající se zákona o daních z příjmů. Vzhledem k rozsáhlosti navrhovaných změn v tomto čísle přinášíme pouze 1. část změn z oblasti daně z příjmů fyzických osob. V dalších vydáních budeme pokračovat daní z příjmů právnických osob a společnými ustanoveními.
Novela upřesňuje způsob ocenění jednorázového zdanění z jiného majetkového prospěchu u plnění, které trvá po delší dobu na základě jednoho právního jednání, např. jde o úroky z bezúročných finančních zápůjček na více let, které se budou k okamžiku jejich vzniku oceňovat stejně jako opakující se plnění. Podle navrhované úpravy majetkový prospěch vznikne v roce poskytnutí peněžních prostředků s tím, že se ocení jako pětinásobek hodnoty ročního plnění. Ke zdanění příslušného příjmu pak dochází při jeho vzniku a v dalších letech už tento příjem zdaňován není.
V této souvislosti je třeba podotknout, že i nadále bude platit limit osvobození jiného majetkového prospěchu u bezúročných zápůjček do výše 100 000 Kč.
Jinak tomu bude u bezúročných zaměstnaneckých půjček, u kterých se budou úroky propočítávat měsíčně a do základu daně zahrnovat alespoň jednou ročně, a to pouze u nesplacené jistiny přesahující limit 300 000 Kč.
Pojem „bytová potřeba“ je nově v zákoně vždy doplněn přívlastkem „vlastní“, což je důležité zejména v souvislosti s možným osvobozením příjmů z prodeje domu či bytu či osvobození příjmů z přijatého odstupného za uvolnění bytu, které je vázáno na obstarání nového bydlení.
Nyní již osvobození příjmů od daně nepůjde uplatnit v případě, kdy „nové bydlení“ nebude sloužit k vlastní potřebě poplatníka, ale pouze k potřebě jeho rodiny nebo dalších osob.
Příjmy při prodeji nemovité věci jsou osvobozeny od daně v případě, že mezi nabytím vlastnického práva a prodejem nemovité věci uplynulo více než 5 let. Osvobození se v současné době nevztahuje na vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci jinak než rozdělením této věci podle velikosti spoluvlastnických podílů (např. převedení na jednoho spoluvlastníka s vyplacením ostatních, či rozdělení v jiném poměru s doplatkem).
Nová úprava narovnává podmínky pro osvobození od daně z příjmu pro všechny způsoby vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to tak, že pětiletý časový test je uplatňován nejen při prodeji nemovité věci, ale i při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci jakýmkoli způsobem.
Osvobození příjmů z prodeje podílů v obchodních korporacích od roku 2014 omezuje podmínka, dle které se osvobození nevztahuje na příjem z prodeje podílu odpovídající vkladu společníka ve prospěch vlastního kapitálu učiněného do 5-ti let před prodejem. Ačkoli původním záměrem tohoto ustanovení, při jeho zakomponování do zákona, bylo postihnout vklady majetku do obchodní korporace za účelem obejití časového testu osvobození u převodů nemovitostí, postihlo toto zároveň i vklady peněžité, tedy případy, kdy k narušení časových testů zjevně nedochází.
Novela zmírňuje uvedené ustanovení tím, že nově se lhůta 5 let bude týkat pouze nepeněžitých vkladů (tedy např. nemovitých věcí). Tato změna by měla být použitelná již pro zdaňovací období započaté v roce 2016 a pro výpočet časového testu by se měl stát rozhodným okamžikem okamžik úplatného převodu.
Další změnou v této oblasti je, že časový test pro osvobození bude krácen v případě příjmu z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, který byl nabyt děděním od zůstavitele, který byl osobou blízkou. Dochází tedy ke krácení časového testu v případě nabytí děděním, obdobně jako je tomu u nemovitých věcí. Tato změna se týká rovněž převodu cenných papírů a podílových listů. Dle přechodných ustanovení by rozhodným okamžikem pro použití krácení časového testu měl být okamžik úplatného převodu, který nastal ode dne účinnosti novely.
Mělo by dojít ke zjednodušení systému zdanění drobných příjmů ze závislé činnosti přímo srážkou u zaměstnavatele. V současné době v případě, kdy zaměstnanec pobírá souběžně příjmy ze závislé činnosti od dvou nebo více plátců (vyjma příjmu z dohody o provedení práce do měsíčního limitu 10 000 Kč), vzniká mu povinnost podávat daňové přiznání. Toto platí i v případě, kdy takovým druhým příjmem je jakýkoli „drobný příjem“, např. svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce člena volební komise, apod. To v praxi vede k tomu, že zaměstnanci nejsou k dosahování takových příjmů dostatečně motivováni, neboť zpracování daňového přiznání je pro ně administrativně náročné.
Novela proto pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do částky 2 500 Kč/měsíc u téhož plátce) navrhuje stanovit obdobný daňový režim, jaký platí pro dohody o provedení práce do 10 000 Kč/měs., tj. aplikaci 15% srážkové daně.
Hranice 2 500 Kč byla zvolena s ohledem na předpisy upravujícími pojistné na sociální zabezpečení, dle kterých (až na výjimky), částky do tohoto limitu nepodléhají pojistnému na sociální zabezpečení (v některých případech podléhají pouze zdravotnímu pojištění).
Nově by tak poplatník, který pobírá tyto příjmy, nebyl povinen podávat daňové přiznání, neboť daň by mu srážel a odváděl jeho zaměstnavatel jako plátce daně. Poplatníkovi však samozřejmě možnost podat daňové přiznání, ve kterém si sraženou daň, započte na celkovou daňovou povinnost, zůstane zachována.
Lze předpokládat, že v rámci legislativního procesu dojde u novely ještě k určitým dílčím změnám. O vývoji novely Vás proto budeme průběžně informovat. V případě jakýchkoliv dotazů k tématu nás neváhejte kontaktovat.
Zpracoval: Ing. Ondřej Semecký