Opět po roce a s klidným svědomím můžeme prohlásit, že v oblasti daňové legislativy čas prázdnin rozhodně neplatí. V létě 2016 nám zákonodárci schválili nenápadnou, nicméně v mnoha oblastech velmi významnou, novelu několika zákonů, která souvisela s tzv. adaptací právního řádu České republiky na celní kodex Unie, a která měla dopad například na kontrolní hlášení a zmírnění pokut za jeho nepodání. Na začátku léta 2017 si pro nás zákonodárci tak trochu „kostrbatou cestou“, připravili celou řadu novel daňových zákonů (sněmovní tisk č. 873), které měly být původně účinné od 1. ledna 2017, nicméně celým legislativním procesem si tato novela prošla až nedávno s účinností od 1. července 2017.

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s novelou zákona o dani z přidané hodnoty. Nejdříve si ale shrňme celý legislativní proces schválení zmíněné novely daňových zákonů.

kostrbatě k Účinnosti zákona

Návrh novely schválila vláda České republiky již dne 7. července 2016. Tato novela měla s účinností od 1. ledna 2017 novelizovat zákon o dani z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty a další daňové zákony. Nicméně, návrh prošel třetím čtením v poslanecké sněmovně až 13. ledna 2017, kde poslanci zároveň v pozměňovacím návrhu posunuli účinnost na 1. dubna 2017. Ani takto posunuté účinnosti jsme se však nedočkali, neboť senát České republiky návrh zákona v březnu 2017 vrátit s pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrhy senátu byly sice poslaneckou sněmovnou následně přehlasovány a návrh zákona byl na začátku dubna 2017 přijat poslaneckou sněmovnou v původním znění, nicméně vrácení zákona senátem značně posunulo dokončení celého legislativního procesu. Původní znění s navrženou účinností od 1. dubna 2017 bylo tak až 10. dubna 2017 předloženo prezidentu republiky na podpis. Pan prezident návrh podepsal na konci dubna 2017.

V této situaci se už jen čekalo na „formální“ podpis premiéra republiky, který by znamenal vyhlášení ve sbírce zákonů. A právě okamžik, kdy dochází k vyhlášení ve sbírce zákona, je v situaci, kdy navržené datum účinnost předchází datu vyhlášení, rozhodující datum pro stanovení okamžiku účinnosti. V těchto situacích totiž zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve sbírce zákonů.

K vyhlášení návrhu zákona ve sbírce zákonu došlo dne 16. června 2017 a účinnosti zákon tak nabyl od 1. července 2017.

Výše uvedeným shrnutím chtěl autor tohoto článku názorně (a snad i trochu srozumitelně) poukázat na velmi zdlouhavý a často nepředvídatelný postup schvalování novel zákonů, kde především neustálé posouvání účinnosti novel zákonů rozhodně nepřidává daňovým subjektům na zjednodušení již takto administrativně náročné daňové agendě.

SHRNUTÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZMĚN

Novela zákona o dani z přidané hodnoty přinesla celou řadu změn, které jsou v některých případech velmi složité a navíc mohou mít zásadní dopad na daňové subjekty.

A právě z důvodu vyjasnění možných interpretačních nejasností zveřejnilo Generální finanční ředitelství několik informací (např. Informace GFŘ k aplikaci ustanovení §20a zákona o DPH, Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravy odpočtu dle §78e zákona o DPH a jiné). Další informace Generální finanční ředitelství v tento okamžik připravuje (např. v návaznosti na uplatňování DPH u společníků společnosti „dříve sdružení“ od 1. 7. 2017).

Níže uvádíme vybrané nejdůležitější změny, které nám přinesla novela zákona o DPH od 1. července 2017: 

• Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti. Jedná se o současný trend každé nedávné novely zákona o DPH, která nám téměř vždy rozšíří režim přenesení daňové povinnosti na nová plnění. V případě novely zákona od 1. července 2017 se režim přenesení daňové povinnosti nově vztahuje na:
  • Poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce,
  • Dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji,
  • Dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, a
  • Dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem. 

• Zrušení speciálních ustanovení v zákoně o DPH pro společnost (dříve sdružení). V zákoně se ruší veškerá specifická ustanovení, která se týkala registrace a jiných postupů při správě daně z přidané hodnoty u společností. Na tomto místě je vhodné upozornit, že na základě přechodných ustanovení mohou plátci daně postupovat na základě dosavadní právní úpravy, avšak nejdéle do konce roku 2018. 

• Oprava původně uplatněného nároku na odpočet daně v případě nedoložení zničení, ztráty či odcizení majetku. Novela ustanovení § 77 a nové ustanovení § 78e přinese zásadní změnu v postupu při vyrovnávání uplatněného odpočtu u zboží (majetku), u kterých nebylo doloženo zničení, ztráta ani odcizení majetku. Doposud se postupovalo formou uplatnění daně na výstupu (tzv. dodanění na základě právní fikce použití zboží pro účely nesouvisející s ekonomickou činností). Nově od 1. července 2017 vznikne povinnost vrátit (vyrovnat) původně uplatněný odpočet daně na vstupu. K vyrovnání by mělo dojít v okamžiku, kdy se plátce daně o nedoloženém zničení, ztrátě či odcizení majetku dozvěděl, nebo se dozvědět měl a mohl. 

• Nespolehlivá osoba. Nově se k nespolehlivému plátci zavádí institut tzv. nespolehlivé osoby. Na základě důvodové zprávy bylo cílem zákonodárce především zamezit účelovému rušení registrace nespolehlivých plátců za účelem následné registrace jako běžný plátce daně. 

• Rozšíření okruhu ručení příjemce plnění za poskytovatelem nezaplacenou daň. Rozšiřují se případy ručení na situace, kdy je za zdanitelné plnění poskytnuta úplata ve formě virtuální měny (např. Bitcoin). 

• Zpřesnění pravidel pro stanovení okamžiku vzniku povinnosti přiznat daň z přijatých záloh. Povinnost přiznat daň z přijaté zálohy za budoucí plnění doposud vycházelo ze základních pravidel, které stanovují, že okamžik vzniku povinnosti přiznat daň vzniká okamžik poskytnutí zdanitelného plnění nebo v okamžiku přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve (§ 21 ve znění zákona o DPH k 30. červnu 2017). Nově s účinností od 1. července 2017 přibylo v zákoně nové ustanovení § 21a, které bude dále upřesňovat situace, kdy vzniká povinnost přiznat daň z přijaté zálohy. Tento okamžik nově nastává, jakmile bude možné dostatečně určitě přiřadit přijatou úplatu k plnění, které bude v budoucnu. 

Věříme, že výše uvedené shrnutí vybraných nejdůležitějších změn v oblasti novely zákona o DPH Vám pomůže udržet krok s neustále se měnící daňovou legislativou v čase prázdnin. V této souvislosti bychom chtěli upozornit zejména na poměrně komplikovanou oblast tzv. „voucherů“, kde je třeba příslušné závěry přijímat na základě podrobného studia smluvních podmínek.

Pokud budete mít zájem, rádi Vám poskytneme více informací. Přejeme příjemné a klidné léto. 

Autor: Martin Valášek

Revize: Milan Kolář