Regulace investičního trhu prošla na začátku prázdnin rozsáhlými legislativními změnami. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „ZISIF“), která nabyla účinnosti 1. července tohoto roku, přinesla změny v oblasti ochrany investorů, ale také tolik potřebnou harmonizaci regulatorních požadavků. Novela reaguje na dynamický vývoj finančních trhů, evropskou regulaci a zkušenosti z dosavadní aplikační praxe. Jaké konkrétní změny zákon ve své aktuální podobě obnáší? Jaké novinky nastaly pro investory a může nová legislativa významným způsobem proměnit tvář českého investičního trhu? Níže přinášíme přehled hlavních bodů novely a jejich očekávaný dopad na trh.

Administrace a obhospodařování investičního fondu

Novela stanoví, že investiční společnost může na základě pověření vykonávat určité činnosti spojené se správou nebo administrací investičního fondu, a to i pro fond spravovaný nebo administrovaný jinou osobou. Z pohledu zákona sice takto pověřená osoba není obhospodařovatelem nebo administrátorem fondu, avšak prakticky bude oprávněna vykonávat jednotlivé činnosti v rámci obhospodařování či administrace. Tyto činnosti bude moci provozovat i bez nutnosti získání zvláštního povolení k poskytování investičních služeb. Uvedené pravidlo se uplatní i pro nově vznikající investiční fondy, například při přípravě dokumentace k žádosti o udělení licence.

Je ovšem nutné zdůraznit, že uvedené platí pouze pro případ, kdy subjekt vykonává tyto činnosti pro investiční fond. V případě, že by společnost chtěla poskytovat služby obhospodařování a administrace například bance, musela by již získat povolení k poskytování investičních služeb.[1] Tato změna přinese zmírnění předchozích zákonných požadavků, které byly přísnější než požadavky evropské legislativy, a podpoří tak harmonizaci regulace investičních trhů v ČR s jinými zeměmi EU.

Podlimitní investiční společnost jako správce svěřenského fondu

Další podstatnou novinkou je zakotvení možnosti investiční společnosti stát se svěřenským správcem svěřenského fondu. Zároveň bude investiční společnost nově oprávněna provádět ocenění majetku nacházejícího se ve svěřenském fondu a vést k němu účetnictví. Toto oprávnění bude mít investiční společnost, která není oprávněna přesáhnout rozhodný limit, tzv. podlimitní investiční společnost. V současnosti platí, že tyto investiční společnosti nemohou být správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem. V důsledku této úpravy dojde k dalšímu narovnání regulatorních požadavků v rámci investičního trhu.

Nová pravidla pro nelicencované správce

K posílení právní jistoty má vést nová povinnost speciálního označení osob, které spravují majetek spočívající ve shromážděných finančních prostředcích nebo věcmi ocenitelnými v penězích od investorů za účelem jejich společného investování, tj. nelicencovaných správců. Tyto osoby budou muset nyní do svého názvu přidat označení „osoba rizikového kapitálu“, a nebudou naopak moci používat slovo „fond“ nebo jeho překlady či odvozeniny. V případě, že tuto podmínku v současnosti nesplňují, budou muset svůj název přizpůsobit novým požadavkům do dvou let od účinnost zákona.

Současně dochází k zavedení informační povinnosti nelicencovaných správců vůči investorům. Nově budou investoři povinně informováni o rizikovosti investice, plánovaném předmětu investice a investičním horizontu, ale také o poplatcích a garancích ze strany nelicencovaného subjektu.

Změna lhůt pro vydání podílových listů

Novela přináší také prodloužení lhůty k vydání podílových listů za jmenovitou hodnotu nebo částku uvedenou ve statutu. U nadlimitních fondů kvalifikovaných investorů a speciálních fondů investujících do nemovitostí dochází k prodloužení lhůty na jeden rok, zatímco u podlimitních fondů kvalifikovaných investorů se lhůta prodlouží až na dva roky.

V důsledku novely dochází také k dalším změnám, které stojí za pozornost – například nové povinnosti související s likvidací podílového fondu, nová pravidla pro podfondy, specifikace požadavků na počáteční kapitál pro výkon činnosti depozitáře a další. O těchto změnách vás budeme informovat v dalším pokračování tohoto článku.

Shrnutí

Závěrem lze shrnout, že novela má reálný potenciál zefektivnit fungování kapitálového trhu z hlediska zjednodušení a zefektivnění některých procesů správy a administrace. Zároveň posiluje informační povinnosti subjektů, které ke svým činnostem nepotřebují povolení od České národní banky, čímž dochází ke zvyšování ochrany investorů a narovnávání podmínek mezi licencovanými a nelicencovanými subjekty. Celkový dopad novely je možné vnímat veskrze pozitivně, jedná se o důležitý krok směrem k modernizaci a harmonizaci českého právního rámce ve vztahu k evropskému trhu. Posílením transparentnosti, ochrany investorů a podpory intuitivních procesů se český trh posune blíže k evropským standardům a zvýší konkurenceschopnost českých společností.

[1] Parlament České republiky. Poslanecká sněmovna. 2024. IX. Volební období. Sněmovní tisk 570 – Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Důvodová zpráva. s. 31