Do konce ledna letošního roku měly členské státy Evropské unie implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. 11. 2019 (dále jako „Směrnice“). Novela zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jako „Novela“) transponující směrnici do tuzemského právního řádu však stále leží v Poslanecké sněmovně a čeká na projednání[1]. Přestože není jisté, kdy legislativní proces dojde ke zdárnému konci a čeští zákonodárci dostojí unijnímu závazku, má smysl se na změny připravit. Na dalších řádcích tak naleznete to nejvýznamnější, co nás v rámci novely čeká.

Směrnice si klade za cíl především harmonizaci pravidel napříč členskými státy. Hlavní oblasti, kterých se úprava dotýká, jsou přeshraniční fúze a dosud nejednotně upravené přeshraniční rozdělení, dále přeshraniční přemístění sídla a přeshraniční převod jmění na společníka. Novela současně pracuje i s vnitrostátními problémy v oblasti přeměn, které ukázala praxe posledních let.

Samozřejmě nelze vyloučit, že během legislativního procesu dojde k přijetí dílčích pozměňovacích návrhů, to podstatné z Novely by ale mělo zůstat zachováno.

Přeshraniční přemístění sídla – pro usnadnění přeshraniční mobility obchodních korporací se zavádí možnost využití přeshraničního přemístění sídla i ve vztahu k jiným státům než členským státům EU nebo státům EHP.

Legislativní novinkou dále bude rozdělení vyčleněním umožňující vyčlenění části jmění rozdělované společnosti a jeho přechodu na jednu či více nově vznikajících nebo existujících nástupnických společností podle projektu vyčlenění, přičemž rozdělovaná společnost nezaniká a stává se společníkem příslušné nástupnické společnosti; zásadní rozdíl mezi nově zaváděným rozdělením vyčleněním a klasickým rozdělením odštěpením spočívá v tom, že při vyčlenění rozdělovaná společnost nabývá podíl na nástupnické společnosti oproti rozdělení odštěpením, kdy podíl na nástupnické společnosti zásadně nabývají společníci společnosti rozdělované; rozdělení vyčleněním pak najde své využití zejména v situacích, kdy bude vhodnější, aby podíl v nástupnické společnosti nabyla přímo rozdělovaná společnost a nikoli její společníci, pokud by k takové situaci mělo dojít dle současného znění zákona o přeměnách, je nutné, aby se společníci práva na výměnu podílů vzdali, popř. aby jim byl v souvislosti s takovým rozdělením vyplacen doplatek.

Jmenování znalce ponecháno na společnosti – znalce při ocenění jmění, doteď jmenovaného soudem, bude nově volit sama společnost výběrem ze seznamu znalců. Soudům tak ubude byrokratická zátěž a společnosti ušetří na soudních poplatcích.

Zjednodušení informační povinnosti – povinnost zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění pro věřitele v Obchodním věstníku Novela nahradí povinností uložit do sbírky listin obchodního rejstříku zúčastněné společnosti společně s projektem i upozornění pro věřitele, zaměstnance a společníky na jejich práva. Nadále však zůstává alternativní možnost zveřejňovat tyto informace prostřednictvím internetových stránek společnosti na přeměně zúčastněné.

Lhůta pro uplatnění práva věřitelů na poskytnutí dostatečné jistoty se zkrátí z 6 na 3 měsíce. Kratší lhůta pro uplatnění práva u soudu poběží nikoli ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, nýbrž ode dne zveřejnění projektu přeměny ve sbírce listin obchodního rejstříku.

Povinnost oceňování jmění znaleckým posudkem – současné znění zákona o přeměnách výjimku z povinnosti ocenění jmění posudkem znalce uplatňuje pouze ve vztahu ke změně právní formy a přemístění sídla do České republiky; Novela nově obecně zakotvuje možnost využití alternativního postupu podle § 468 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“), pro všechny případy, kdy Zákon o přeměnách vyžaduje ocenění jmění posudkem znalce, a pevně stanoví, že v ZOKu stanovená doba 6 měsíců ve vztahu k určení reálné hodnoty se v takových případech počítá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

Novela přinese i několik dalších dílčích změn zakotvujících například již platná pravidla ustálená praxí. Lhůta pro implementaci již uplynula a lze tak očekávat, že zákonodárci se Novelu pokusí přijmout co nejdřív. Nezbývá než doufat, že lhůta byla překročena za účelem zkvalitnění litery legislativní novinky a přijaté změny budou v praxi sloužit svému účelu.

[1]Viz. Sněmovní tisk 459, Novela z. o přeměnách obchodních společností a družstev – EU, https://psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=459

Autor: Veronika Odrobinová, Karel Nejtek