Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
V létě jsme Vám přinesli novinky, které nás čekají v souvislosti s již schválenou novelou zákona o účetnictví a schválenou novelou prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb. Nyní přicházíme s informacemi, na co by se účetní jednotky měly soustředit již nyní a zároveň doplníme letní článek o povinnosti účetních jednotek vyplývající z jiných právních předpisů.
Od 1. ledna 2016 se změní dlouholetá praxe, kdy povinně auditované účetní jednotky předkládaly auditorům k ověření své výroční zprávy později než v okamžik předložení samotné účetní závěrky. Auditor pak mnohdy vydal výrok k účetní závěrce a poté, co obdržel výroční zprávu, vydal samostatný výrok k výroční zprávě. Harmonizací se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2013/34/EU se chce v budoucnu zabránit možnosti vyjadřovat se auditorům zvlášť k výroční zprávě a zvlášť k účetní závěrce. Účetní jednotky tak musí vyjádřit součinnost v souladu s § 21 zákona o auditorech a předložit výroční zprávu včas – tj. nejpozději spolu s předkládanou účetní závěrkou k ověření. Auditoři se v povinném auditu nově vyjadřují k výroční zprávě ve zvláštním odstavci, který je nedílnou součástí zprávy auditora k účetní závěrce. V případě, že účetní jednotka nepředloží úplnou výroční zprávu anebo ji nepředloží vůbec, bude auditor postupovat v souladu s auditorskými předpisy a zváží vydání výroku i bez nepředložené nebo neúplné výroční zprávy. V takovém případě se však vyjádří ve zvláštním odstavci určeném pro vyjádření se k výroční zprávě o této nesoučinnosti účetní jednotky. Účetní jednotky, které běžně předkládaly v minulých účetních obdobích své výroční zprávy později, než byl okamžik sestavené účetní závěrky, by se měly včas domluvit se svým auditorem na harmonogramu předkládání účetní závěrky a výročních zpráv sestavovaných po datu 1. lednu 2016. Vyhnou se tak možným nepříjemnostem s tímto spojeným.
Zároveň bychom chtěli upozornit, že tato povinnost se vztahuje již na výroční zprávy předkládané po datu 1. ledna 2016 (tedy za období roku 2015, a to za předpokladu, že účetní závěrka je taktéž sestavována až po tomto datu).
Novela vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, přináší nové vymezení položek rozvahy a výsledovky, zrušení mimořádného výsledku hospodaření, zrušení položky zřizovací výdaje a změnu v účtování a vykazování změny stavu zásob vyrobených vlastní činností a aktivace (nebude se již účtovat prostřednictvím účtové skupiny 61 ale skupiny 58). S těmito změnami je potřeba počítat nejen při sestavování účetních závěrek po 1. lednu 2016, ale už při účtování od tohoto data.
Novela zákona o účetnictví a novela vyhlášky přináší pro výrobní podniky ještě jednu zásadní změnu – a to je zařazení nepřímých nákladů do ocenění zásob vyrobených vlastní činností. Citace vyhlášky v § 49 odst. 5 říká, že „vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností se oceňují ve skutečné výši nebo na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou“. Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.“ Ačkoliv je toto téma hojně diskutováno po stránce povinnosti zavedení nepřímých nákladů do kalkulační jednice, je právě apel na věrný a poctivý obraz tím, čím by se účetní jednotky měly při svých rozhodnutích o zavedení řídit.
Běžné účetní období započaté po 1. lednu 2016 (tj. účetní závěrky za rok 2016) budou mít jako srovnatelné období účetní jednotky období započaté před 1. lednem 2016 (tj. účetní závěrky za rok 2015).
Povinně auditované účetní jednotky mají i povinnost sestavovat výkaz cash flow, výkaz o změnách vlastního kapitálu a výroční zprávu. V souvislosti s výše uvedeným připomínáme, že účetní jednotky, které budou nyní povinnost sestavit výkaz cash flow a výkaz o změnách vlastního kapitálu tak musí myslet i na srovnatelné období. Na první sestavení výkazu cash flow a výkazu o změnách vlastního kapitálu se tak mohou připravit už při účetních závěrkách sestavovaných nyní.
V této souvislosti bychom rádi připomněli, že kritéria pro povinnost auditu byly v novele pozměněny tak, že se již posuzují aktiva na úrovni netto hodnoty a do obratu se nezahrnuje účet aktivace – tj. účtová skupina 61. Výše kritérií zůstávají nezměněny, tedy aktiva více než 40 mil. CZK (jejich netto hodnota), roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. CZK a průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50.
V souvislosti s novou kategorizací účetních jednotek změny neminuly ani kritéria pro povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku (do roku 2015 byly kritéria stanovena na aktiva nad 350 mil CZK, obrat nad 700 mil ZCK a počet zaměstnanců více než 250). Nově jsou stanoveny tři skupiny konsolidačních skupin:
Konsolidační kritéria tak byla snížena, což způsobí některým účetním jednotkám povinnost konsolidovat. Zároveň by účetní jednotky měly zjistit svou povinnost konsolidovat nejlépe již v účetních závěrkách sestavovaných nyní, tedy v období, které bude srovnatelným obdobím pro účetní závěrky sestavované po novele.
Doporučujeme věnovat výše uvedeným novinkám pozornost a připravit se na změny včas tak, aby se předešlo některým otázkám a řešením až při sestavování účetních závěrek započatých po datu 1. ledna 2016.