Zejména v reakci na epidemii COVID 19 dochází v poslední době k velkému množství novelizací daňových zákonů, které mají za cíl snížit některé negativní důsledky způsobené koronavirem. V tomto článku bychom vás chtěli upozornit na některé z nich, které jsou v současné době projednávány v rámci legislativního procesu, zaměříme se na změnu zákona o daních z příjmů (zavedení nového institutu „Loss carryback“) a zákona o dani z přidané hodnoty.

Opět aktuální je velká novela daňového řádu, se kterou jsme vás seznámili v samostatném článku, který najdete zde.

Dne 29. května 2020 byla Poslaneckou sněmovnou České republiky schválena změna některých daňových zákonů v souvislosti s koronavirem, tedy opatření ke snížení negativních důsledků způsobených koronavirem (sněmovní tisk 874). V současnosti tato novela čeká na schválení Senátem České republiky a na podpis prezidenta.

1. Změna zákona o dani silniční

Novelou by mělo dojít ke snížení ročních sazeb daně u nákladních vozidel, návěsů a ostatních vozidel (sazby daně pro osobní automobily nejsou touto novelou dotčeny). Nové roční sazby se použijí pro daňovou povinnosti za zdaňovací období započatá 1. lednem 2020. Část zaplacených záloh na daň silniční za zdaňovací období roku 2020, splatných přede dnem nabytí účinnosti této novely, odpovídající kladnému rozdílu mezi zaplacenou zálohou a výší zálohy vypočtené s použitím sazeb daně silniční podle nových pravidel, se použije postupně na úhradu záloh ve zdaňovacím období roku 2020 splatných ode dne nabytí účinnosti této novely a daně silniční za zdaňovací období roku 2020. Účinnost novely zákona je stanovena dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů.

2. Změna zákona o daních z příjmů - uplatnění ztráty zpětně („Loss carryback“)

Novela obsahuje zcela nový institutu tzv. „Loss carryback“, neboli zpětné uplatnění daňové ztráty, a to jak u daně z příjmu fyzických, tak i právnických osob za rok 2020. Jinými slovy, pokud daňový subjekt vykázal v letech 2018 nebo 2019 daňovou povinnost a v roce 2020 daňovou ztrátu, bude možné tuto ztrátu uplatnit proti základu daně za rok 2018 a 2019.

Novelou by tedy daňový subjekt měl mít možnost uplatnit ztrátu za rok 2020 nejen v následujících 5 zdaňovacích obdobích, jako položku snižující základ daně, ale i zpětně - a to ve dvou zdaňovacích obdobích před začátkem zdaňovacího období, za které byla ztráta stanovena, tedy za rok 2018 a 2019. Nejprve by mělo být nutné snížit základ daně z roku 2019 a pokud bude dosažená ztráta vyšší, než daňový základ v roce 2019, uplatní se ztráta i proti základu daně roku 2018. V případě, kdy by dosažená ztráta byla vyšší než základy daně let 2019 a 2018 dohromady, pak je samozřejmě standardní možnost uplatnit tuto ztrátu v následující 5 zdaňovacích obdobích. V této souvislosti si dovolujeme upozornit, že ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu u právnických osob odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč a u fyzických osob pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“).

Nové znění zákona zároveň zavádí speciální pravidlo pro stanovení daňové ztráty za první zdaňovací období poplatníka, které skončí ode dne 30. června 2020 nebo později. Za daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za toto období se do pravomocného stanovení daňové ztráty považuje částka, kterou poplatník určí (odhadne) ve výši očekávané daňové ztráty, nejvýše však 30 000 000 Kč. Tuto daňovou ztrátu může poplatník uplatnit ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím období, za které ji poplatník určí. V této souvislosti si dovolujeme upozornit, že pokud následně vykázaná daňová ztráta bude nižší než odhad poplatníka, poplatník bude povinen podat dodatečné daňové přiznání za období, ve kterém si uplatnil vyšší daňovou ztrátu. V případě, že poplatníkovi po podání dodatečného daňového přiznání vznikne nedoplatek na dani, bude poplatníkovi vyměřen i úrok z prodlení.

Novela rovněž stanoví právo poplatníka vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví. Lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav, přičemž vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. V případě, že se poplatník vzdá práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Uvedená právní úprava je tedy na rozdíl od předchozího návrhu pro poplatníky příznivější, neboť využitím institutu vzdání se práva nedojde k významnému prodloužení lhůty pro vyměření daně, ve které může správce daně zahájit např. daňovou kontrolu.

Novela zákona by se měla použít na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. června 2020, přičemž tuto daňovou ztrátu lze uplatnit i ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo přede dnem 30. června 2020, se použije znění zákona přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Účinnost novely zákona je stanovena dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů.

3. Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Novelou zákona se navrhuje rozšířit možnost uplatnění druhé snížené sazby daně ve výši 10 % i na poskytnutí ubytovacích služeb, oprávnění vstupu na sportovní a kulturní akce, využívání sportovních zařízení a rovněž osobní dopravu lyžařskými vleky, jejichž poskytnutí aktuálně podléhá první snížené sazbě daně ve výši 15 %. Dle důvodové zprávy k novele představuje snížení sazby daně z přidané hodnoty jedno z protikrizových opatření státu směřujících k podpoře těchto odvětví v návaznosti na způsobené hospodářské následky vyhlášeného nouzového stavu.

V souladu s konstrukcí příloh č. 2 a 2a zákona o dani z přidané hodnoty se tyto služby vymezují prostřednictvím kódu Klasifikace produkce CZ-CPA, ve znění platném k 1. lednu 2008, a to následovně:

• pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel a osobní doprava lyžařskými vleky – kód CZ-CPA 49,
• ubytovací služby – kód CZ-CPA 55,
• poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků – kód CZ-CPA 59.14, 90, 91, 93,
• poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží. – kód CZ-CPA 93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11,
• služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní – kód CZ-CPA 96.04.

Dle důvodové zprávy se navrhovaná úprava nedotkne ubytování jako nakoupené služby cestovního ruchu, která je poskytována v rámci cestovní služby, u níž je poskytovatel této služby povinen postupovat ve zvláštním režimu dle § 89 zákona o dani z přidané hodnoty (základem daně je pouze přirážka). V souladu se směrnicí o společném systému daně z přidané hodnoty je v takovém případě nutno vždy použít základní sazbu daně z přidané hodnoty. Stejné pravidlo platí i pro nakoupené služby cestovního ruchu v podobě oprávnění ke vstupu na kulturní či sportovní akce.

Jana Shumaková
Zdeňka Svobodová