Pod číslem 80/2019 vyšla ve Sbírce zákonů novelizace („novela“) několika daňových předpisů včetně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“). Novela nabyla účinnosti 1. 4. 2019, některé významné změny však mají odloženou účinnost.

Z novinek vybíráme část těch, které se mohou dotknout běžné praxe řady plátců. Vzhledem k rozsáhlosti novely se v dnešním článku podíváme na první část změn.

Nájem staveb pro bydlení

Nájem nemovitých věcí je ze zákona o DPH osvobozen, nicméně je možné zvolit zdanění, pokud je nájemcem plátce a používá najatou nemovitou věc pro účely uskutečňování své ekonomické činnosti.

S účinností od roku 2021 nelze volit zdanění pro nájem staveb pro bydlení, kterými jsou:

1. stavby rodinného domu,
2. obytné prostory,
3. jednotky, které nezahrnují nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
4. stavby, v nichž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímaná tato část, tvořeno obytným prostorem.

Zákon pamatuje i na situace, kdy je nájem právně upraven jako nájem pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), a dále pak nájem práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.

Od roku 2021 tedy bude nájem staveb pro bydlení vždy osvobozeným plněním. Důsledkem je korekce odpočtu podle § 78 ZDPH u staveb, které jsou ve lhůtě pro sledování odpočtu (počínaje 1. 4. 2011 je lhůta 10 let).

Finanční leasing

Za dodání zboží se pro účely DPH považuje i situace, kdy nájemce – uživatel po nějakou dobu platí leasingové splátky / nájemné a po předem sjednané době přechází vlastnické právo k užívanému zboží na uživatele za předem sjednanou cenu (§ 13 odst. 3 písm. c) ZDPH ve znění zákona po novele). Po novele se za dodání zboží má považovat i přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ke dni uzavření této smlouvy zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele. Může jít tedy o sjednané právo odkupu, kdy je však podmínka odkupu natolik výhodná, že ji uživatel má motivaci vždy využít. Zákonodárce vycházel z rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-164/16 Mercedes-Benz Financial Services UK Ltd., podle kterého se úprava vztahuje na smlouvu o nájmu s opcí odkupu, pokud lze z finančních smluvních podmínek vyvodit, že využití opce se jeví jako jediná ekonomicky rozumná volba, kterou bude moci nájemce v daném okamžiku učinit, jestliže smlouva bude plněna podle plánu až do jejího konce. Účinnost změn je posunuta na rok 2020.

Pořízení zboží

Pořízením zboží je i nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě. Novela tak dává jistotu v situacích, kdy jde prokazatelně o přeshraniční transakci v rámci EU, ale dodavatel pořizovateli nepředloží DIČ. Před novelou mohl být plátce s částečným nárokem na odpočet na pochybách, zda má pořízení v ČR skutečně přiznat a rozdíl mezi daní na výstupu a částečným nárokem na odpočet odvést.

Dodání zboží s instalací a montáží přes hranice

Pokud je dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v ČR poskytnuto osobou neusazenou v ČR, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění přijala (plátce nebo identifikovaná osoba).

Od 1. 4. 2019 však platí, že pokud toto plnění poskytla osoba neusazená v ČR, která je zároveň registrována jako plátce DPH v ČR, přizná poskytnutí plnění dodavatel.

Plnění poskytované déle než 12 měsíců

Zdanitelné plnění s místem plnění v ČR poskytované po dobu delší než 12 měsíců se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato. Výjimkou je dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody atp. Po novele se tento postup neuplatní, pokud

• v kalendářním roce byla přijata úplata, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň,
• jde o služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, a pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát (např. zastupování ex offo, kdy je odměna advokáta hrazen

Digitální služby do 10 000 EUR

Podle § 10i ZDPH se místo plnění u digitálních služeb (telekomunikačních služeb, služeb TV a rozhlasového vysílání a elektronicky poskytovaných služeb) poskytovaných osobě nepovinné k dani určí podle místa příjemce služby.

Poskytovatel má povinnost odvádět DPH ve všech členských státech, do kterých digitální služby osobě nepovinné k dani poskytuje, pro zjednodušení si může zvolit zvláštní režim jednoho správního místa.

Od 27. 3. 2019 lze místo plnění určit podle státu usazení poskytovatele, pokud celková hodnota těchto služeb bez daně nepřekročí v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 10 000 EUR. Poskytovatel pak má možnost zdaňovat přeshraničně poskytované digitální služby v členském státě, ve kterém je usazen. Pokud poskytovatel zvažuje využití tohoto zjednodušení a pohybuje se blízko limitu, nelze zrušení zvláštního režimu jednoho správního místa bez bližší analýzy doporučit, neboť jeho opětovné použití je možné až po půl roce (§ 110i ZDPH).

DPH u poukazů

Novela implementuje pravidla pro uplatňování DPH u poukazů (§ 15 a násl. ZDPH). Za poukaz se považuje listina, se kterou je spojena povinnost poukaz přijmout jako úplatu nebo část úplaty za poskytnuté plnění, přičemž je předem známo plnění nebo osoba, která má plnění poskytnout. Zákon dále rozlišuje mezi jednoúčelovými a víceúčelovými poukazy, přičemž s každým z nich spojuje jiné důsledky v oblasti DPH.

Jednoúčelový poukaz

Převod jednoúčelového poukazu se považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se poukaz vztahuje. Dnem převodu jednoúčelového poukazu se považuje za uskutečněné plnění, k jehož odběru poukaz opravňuje (§ 21 odst. 4 písm. j) ZDPH). To znamená, že již nejde o okamžik povinnosti přiznat daň na základě platby před uskutečněním plnění, ale o samotné uskutečnění budoucího plnění.

Dále je potřeba rozlišit situace, kdy plnění uskuteční osoba, která poukaz vlastním jménem nevydala, od situace, kdy plnění uskuteční emitent poukazu. Pokud plnění následně uskuteční vydavatel poukazu, z pohledu DPH již nejde o plnění, tj. nejde o dodání zboží ani služby, i když je fakticky odběratel na základě poukazu odebere. Pokud plnění uskuteční jiná osoba než vydavatel poukazu a nechá si plnění uhradit poukazem, pak se toto plnění považuje za plnění ve prospěch emitenta poukazu (plnění odběrateli poskytuje vydavatel poukazu).

Víceúčelový poukaz

Víceúčelový poukaz je takový, u kterého není při vydání známo, na jaké konkrétní plnění bude čerpán. Neví se tedy předem, jaká má být sazba daně u tohoto plnění, popř. zda jde o plnění osvobozené a kde je místo plnění.

Převod víceúčelového poukazu se nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje. Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz přijme jako úplatu nebo část úplaty, se pro účely DPH považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.

Složitější případy u poukazů

Při praktické aplikaci úpravy poukazů může nastávat celá řada otazníků. Například uplatnění DPH při dodání zboží na základě poukazů, pokud je zboží dodáváno mimo ČR, např. do jiného členského státu, nebo u poukazů vydávaných cestovními kancelářemi uplatňujícími zvláštní režim pro cestovní službu. Oříškem může být v některých případech stanovení základu daně, pokud jsou poukazy převáděny se slevou nebo jsou emitovány na základě marketingové akce zatemňující jejich skutečnou hodnotu.

K problematice chystá svůj výklad Generální finanční ředitelství.

DPH při vzniku plátcovství

Po novele může osoba, které nově vzniklo plátcovství, uplatnit nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku pořizovaného v období 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem. Podmínkou je, že přijatá zdanitelná plnění jsou součástí dlouhodobého majetku do doby, než byl tento dlouhodobý majetek uveden do užívání a tento dlouhodobý majetek byl uveden do užívání v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců před tím, než se osoba povinná k dani stala plátcem.

Závěrem

Toto je pouhý nástin změn účinných většinou od 1. 4. 2019. V druhé části našeho článku, vám v některém z dalších vydání newsletteru přiblížíme změny v oblasti zdaňování odměn jednatelů, služeb přímo souvisejících s nájmem, úprav odpočtu daně u oprav nemovitostí, zaokrouhlování, souhrnném daňovém dokladu a opravách základu daně. V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat. Vaše nejasnosti může osvětlit i seminář Změny v DPH v roce 2019 nebo seminář Poukazy pohledem DPH.

Autor: Jana Kolářová

Revize: Milan Kolář