Dne 23. listopadu 2022 vláda schválila nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. K uplynutí transpoziční lhůty této směrnice přitom došlo už 17. prosince 2021, minulé vládě se ale předchozí návrhy tohoto zákona prosadit nepodařilo. Aktuální návrh zákona je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně.

Dle důvodové zprávy k návrhu zákona je cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů. Navrhovaná opatření mají sloužit nejen k ochraně potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání, ale také k prevenci protiprávního jednání obecně.

Dle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů mají stanovené subjekty (vedle orgánů veřejné moci např. i zaměstnavatelé s nejméně 50 zaměstnanci k 1. lednu příslušného kalendářního roku) povinnost zavést vnitřní oznamovací systém. Ten má sloužit k přijímání oznámení zaměstnanců, obchodních partnerů, OSVČ, dobrovolníků, osob na odborné praxi nebo stáži a dalších osob, které se dozvědí o protiprávním jednání nebo poškození veřejného zájmu uvnitř povinného subjektu, který je zaměstnává nebo s nímž jsou v kontaktu v pracovním kontextu.

Povinný subjekt musí zajistit, aby měl oznamovatel možnost podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na žádost oznamovatele i osobně. Povinný subjekt musí rovněž určit příslušnou fyzickou osobu, která bude oznámení přijímat, posuzovat jejich důvodnost, s oznamovatelem komunikovat v zákonem stanovených lhůtách, navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu, vést evidenci údajů o přijatých oznámeních a uchovávat přijatá oznámení po zákonem stanovenou dobu.

Oznámení musí obsahovat informace o protiprávním jednání, k němuž u povinného subjektu došlo nebo má dojít a které má znaky trestného činu, porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v zákonem stanovené oblasti (např. finanční služby, ochrana spotřebitele, ochrana osobních údajů aj.). Oznámení musí dále obsahovat údaje o oznamovateli, tj. jméno, příjmení a datum narození, případně jiné údaje vedoucí k totožnosti oznamovatele. Má se přitom za to, že tyto údaje jsou pravdivé.      

Informace o totožnosti oznamovatele musí být důsledně chráněny a mohou být sdíleny pouze s písemným souhlasem oznamovatele. Povinný subjekt dále nesmí umožnit, aby byl oznamovatel (a další zákonem stanovené osoby) vystaven odvetným opatřením, tj. takovému jednání nebo jeho opomenutí, které je vyvoláno učiněním oznámení a může způsobit újmu (např. rozvázání pracovního poměru, neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, odvolání z místa vedoucího zaměstnance, snížení mzdy, nepřiznání osobního příplatku aj.). Osoba vystavená odvetnému opatření má právo na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kdy v případě soudního sporu bude důkazní břemeno tížit povinný subjekt. Práva na ochranu před odvetným opatřením se nelze vzdát.

Kontrolu nad dodržováním povinností povinných subjektů bude vykonávat Ministerstvo spravedlnosti. Zjistí-li při kontrole porušení povinnosti, uloží povinnému subjektu opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné podmínky k zajištění jeho splnění. Ministerstvu bude rovněž dána příslušnost k projednání přestupků dle zákona o ochraně oznamovatelů.

Účinnost zákona je navrhována prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. S ohledem na skutečnost, že legislativní proces je momentálně na svém počátku, lze nyní jen obtížně odhadnout, kdy a v jaké podobě (znění) bude nakonec návrh zákona o ochraně oznamovatelů vyhlášen.