Tento článek je první vlaštovkou v našem seriálu k novému zákonu o účetnictví, kde bychom vám chtěli postupně představit principy a novinky z něj vyplývající.

První část nového zákona o účetnictví se věnuje cíli účetního výkaznictví a požadavkům na kvalitu účetních informací.  Jedná se v podstatě o koncepční rámec nového zákona o účetnictví. Některé prvky známe již ze stávajícího zákona o účetnictví, další byly doplněny.  V tomto ohledu je zajímavá i důvodová zpráva, která jednotlivé kvalitativní požadavky vysvětluje.

Cílem účetního výkaznictví je poskytnout vnějšímu uživateli účetní informace, kterými se rozumí informace o finanční situaci, finanční výkonnosti a jiných změnách finanční situace, nezbytné pro:

• jeho ekonomické rozhodování,
• předvídání budoucích peněžních toků, finanční situace a finanční výkonnosti,
• posuzování důsledků jednání osoby odpovědné za řízení účetní jednotky a
• posuzování řádného hospodaření s veřejnými prostředky při výkonu veřejné správy v případě účetního výkaznictví účetní jednotky veřejného sektoru.

Celkově zákon klade daleko vyšší důraz na účetní výkaznictví, spíše než na účtování.  Současně opouští dosavadní rozlišování podvojného a jednoduchého účetnictví.  Rozlišujícím kritériem pro tyto dva druhy (systémy) účetnictví by měla být skutečnost, jaký je předmět jejich výkaznictví, tj. zda daný systém sleduje změny ve finanční situaci na akruální bázi, nebo prostřednictvím příjmů a výdajů.  Novinkou je i definování cíle účetního výkaznictví pro veřejný sektor.

Účetní informace musí být:

• Relevantní a hodnověrná, tj. musí vystihovat ekonomickou podstatu zobrazované skutečnosti a současně tuto skutečnost zobrazit úplně, neutrálně a správně.  Relevantní informace musí uživateli umožnit správné vyhodnocení finanční situace, predikci budoucího vývoje, posuzování jednání osob odpovědných za řízení účetní jednotky a posuzování řádného hospodaření s veřejnými prostředky.  Úplným zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, které obsahuje všechny údaje potřebné pro ucelené pochopení zobrazované skutečnosti vnějším uživatelem, tedy včetně příslušného vysvětlení v příloze k účetní závěrce.  Neutrálním zobrazením je takové zobrazení, které neovlivní rozhodování vnějšího uživatele za účelem dosáhnout předem stanoveného výsledku a zároveň v případě nejistoty nenadhodnocuje aktivum a výnos ani nepodhodnocuje účetní dluh a náklad.  Správná informace je dále výsledkem vhodného a bezchybného postupu, který zohledňuje dostupné údaje.
• Včasná, srozumitelná, spolehlivá a srovnatelná.  Informace je včasná, pokud je vnějšímu uživateli dostupná v takové chvíli, kdy může ovlivnit rozhodování, které činí vnější uživatel na jejím základě.  Informace je spolehlivá, pokud umožňuje, aby ji osoba s relevantními odbornými znalostmi nezávislá na účetní jednotce, které se tato informace týká, shledala hodnověrnou.  Informace je srovnatelná, pokud její porovnání s jinou účetní informací umožňuje učinit závěr ohledně jejich podobnosti nebo odlišnosti mezi účetními obdobími nebo mezi různými účetními jednotkami.

V dalším díle seriálu se budeme věnovat prvkům účetního výkaznictví a jejich definicím.

Autor: Petra Vaněčková, Alice Šrámková