• Úvod
  • Témata
  • Pracovní právo: zvýšené odstupné podle kolektivní smlouvy…

Pracovní právo: zvýšené odstupné podle kolektivní smlouvy patří i zaměstnanci v důchodovém věku

Veronika Odrobinová | 15.11.2021 | Novinky

Pokud v době, kdy je pracovní poměr ukončen z organizačních důvodů, má již zaměstnanec nárok na starobní důchod, nedostane zvýšené odstupné náležející například za počet odpracovaných let. Toto ustanovení je běžnou součástí řady kolektivních smluv. Naši právní experti ale upozorňují na nedávný rozsudek Nejvyššího soudu, který toto ustanovení zpochybnil.

„Stanovení určitých podmínek pro získání zvýšeného odstupného podle věku zaměstnance je celkem běžnou součástí kolektivních smluv. Navíc je to něco, na čem se dobrovolně dohodli zástupci zaměstnanců se zaměstnavatelem. Soud zde ale dospěl k závěru, že se jedná o rozlišování mezi zaměstnanci, které je založeno na věku a je tudíž diskriminační. A zaměstnavatelé by si na to měli dávat opravdu velký pozor,“ říká Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton.

Nejvyšší soud řešil případ, kdy zaměstnanci, kteří působili u zaměstnavatele dlouhodobě, měli právo na zvýšené odstupné. To činilo až čtrnáctinásobek průměrného měsíčního výdělku; zákonné odstupné se totiž navyšovalo za každý odpracovaný rok. Zaměstnankyně u zaměstnavatele pracovala 36 let, tudíž měla právo na tu nejvyšší částku. Nicméně kolektivní smlouva obsahovala ještě jedno ustanovení, které k tomu říkalo, že pokud zaměstnanci vznikne v době vzniku práva na odstupné zároveň i nárok na starobní důchod, pak toto zvýšené odstupné nenáleží.

„Zaměstnavatel postupoval podle kolektivní smlouvy a svůj přístup odůvodňoval tím, že o zaměstnance je již do budoucna postaráno starobním důchodem, a proto nemá práno na odstupné, které je kompenzací pro případ ztráty zaměstnání,“ popisuje Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton.

Soud měl tři klíčové argumenty pro své rozhodnutí. Prvním bylo, že odstupné není nutně určeno k zajištění materiálních potřeb zaměstnance, ale je v zásadě kompenzací za nezaviněnou ztrátu zaměstnání. I u standardního odstupného totiž nikdo nezjišťuje, jaké jsou majetkové poměry zaměstnance, který odstupné dostává, jestli už druhý den po skončení pracovního poměru nastupuje do nové práce nebo u něj opravdu dochází k nějakému majetkovému propadu. „Argumentovat tím, že zaměstnanec má právo na starobní důchod, tak není z pohledu soudu úplně férové,“ říká Veronika Odrobinová.

Druhým argumentem bylo, že zvýšené odstupné je odměnou za dlouhé trvání pracovního poměru, a proto lze předpokládat, že v zásadě zaměstnanci, kteří na ty částky dosáhnou, budou vyššího, možná i důchodového věku. Posledním argumentem soudu bylo, že skutečnost, že zaměstnanec dosáhl věku pro starobní důchod, neznamená, že o ten starobní důchod rovněž požádá. „Jedná se o právo, nikoliv povinnost důchod skutečně pobírat,“ uzavírá rozhodnutí soudu Veronika Odrobinová.

Podobné články

8.12.2022 | Novinky

PF 2023

Všimli jste si?

Peter Burnus | 25.11.2022 | Novinky

Grant Thornton jako best practice pro účetní firmy

Svaz účetních České republiky spolu se startupem wflow.com prezentovaly…

Pavel Prokop | 31.10.2022 | Novinky

Poznatky z dosavadních projektů ESG

Za poslední rok, jsme realizovali několik projektů z oblasti udržitelného…

ESG