Sotva jsme odevzdali jednu účetní závěrku, už abychom se pomalu chystali na další. Zní to zvláštně, ale auditoři a poradci v podstatě konečně začínají „žít“ rokem 2018. U svých klientů zahajujeme předaudity, děláme prověrky či jiné kontroly, které mají pomoci, aby vlastní účetní závěrka, na kterou jsou termíny leckdy velmi utažené, proběhla v rámci možností v klidu a pohodě. Co dělat v situaci, kdy zjistíte, že jste v minulých letech nezohlednili správně nebo dokonce vůbec nějakou transakci? Co když jste zjistili nové informace, které je třeba zohlednit? Co když metoda, kterou jste dosud používali, nevyhovuje ekonomické realitě? Odpověď Vám přinese tento a následující článek. Zaměříme na interpretaci Národní účetní rady I-29 Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách.

Základním legislativním rámcem pro účetnictví jsou zákon o účetnictví, vyhláška pro podnikatele a české účetní standardy. Pokud v těchto předpisech nenajdeme jednoznačnou odpověď na řešení určité problematiky, můžeme se obrátit na Národní účetní radu („NÚR“). NÚR sdružuje odborníky z Komory auditorů České republiky, Komory daňových poradců České republiky, Svazu účetních a Vysoké školy ekonomické v Praze. Tvorbou interpretací usiluje NÚR o jednotné a vhodné používání zákona o účetnictví a ostatních právních předpisů. V současné době NÚR zpracovala a schválila 37 interpretací. Všechny interpretace najdete na stránkách NÚR.

I-29 Oprava chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách

V první části našeho článku se zaměříme na opravu chyb, v dalším čísle se pak budeme věnovat změnám v účetních odhadech a změnám v účetních metodách.

Oprava chyb

Chybovat i mýlit se je lidské a proto se chybám a změnám nevyhneme ani v účetnictví. Důležité však je vědět, jak k chybám a změnám přistoupit, abychom uživateli poskytli relevantní data a nezkreslili věrný a poctivý obraz účetnictví. Chybou minulých let se rozumí zejména opomenutí nebo chybné účtování v minulých účetních obdobích nebo například chybné vykázání položky (transakce) v účetní závěrce sestavené za minulá období. Promítnutí chybného účtování se provede do běžného období. Minulé období, pokud je již uzavřeno, není možné otevírat a opravovat. Jistě si vzpomenete, že opravy chyb v účetnictví se v minulosti účtovaly do běžného výsledku hospodaření prostřednictvím účtů mimořádných nákladů a výnosů. Nyní se tyto transakce vykazují prostřednictvím speciálního účtu ve vlastním kapitálu, tj. jiného výsledku hospodaření.

Chyby mohou vznikat například tím, že jsme neměli všechny podklady, nedostatkem v matematickém výpočtu nebo třeba nesprávnou klasifikací transakce v účetní závěrce. V konkrétní situaci je třeba rozlišit, zda se jedná o částku významnou či nevýznamnou z pohledu účetní závěrky a ve vazbě na jejího uživatele. Představme si společnost, jejíž aktiva v netto hodnotě činí 150 mil. Kč, obrat je 220 mil. Kč a počet zaměstnanců je 90. Taková společnost se z pohledu kategorizace řadí mezi střední účetní jednotky. Pokud v takové společnosti narazíme na chybějící fakturu za 1 tis. Kč, danou transakci zaúčtujeme v běžném období přímo do nákladů proti závazkům (5xx/321).

Jiný ale bude postup, pokud zjistíme nezaúčtovanou fakturu za služby ve výši 600 tis. Kč vztahující se k předchozímu roku. Zachycení v běžném období pak nebude do nákladů běžného období, ale na místo toho použijeme účet vlastního kapitálu jiný výsledek hospodaření a proti němu účet závazků (426/321). Takto zachycená transakce v běžném období nezkreslí výsledek hospodaření, ale zároveň se nám promítne do hodnoty vlastního kapitálu, který v našem případě sníží.

Abychom zachovali zásadu srovnatelnosti dat mezi jednotlivými obdobími, ve výkazech danou transakci zachytíme tak, jakoby se chyba v minulosti nikdy nestala. V rozvaze v minulém období přidáme transakci do závazků z obchodního styku a promítneme ji jako snížení hospodářského výsledku v položce jiný výsledek hospodaření. Ve výkazu zisku a ztráty promítneme transakci do položky služby, čímž dojde ke snížení hospodářského výsledku. V běžném období pak bude tato transakce zůstávat v závazcích z obchodního styku (pokud nedošlo do konce roku k úhradě) a v jiném výsledku hospodaření.

Pokud by se však daná transakce vztahovala více do minulosti, nebudeme ji zachycovat ve výkazu zisku a ztráty vůbec a ponecháme pouze zachycení v rozvaze. Nesmíme zapomenout, že opravy chyb mají většinou také daňové dopady. V neposlední řadě bychom uživatele účetní závěrky měli informovat o dané skutečnosti v příloze k účetní závěrce.

Nyní víme, jak zohlednit v účetní závěrce chyby. Pokud byste si i přes to nevěděli rady, rádi Vám s konkrétním řešením pomůžeme. V dalším článku se zaměříme na změny odhadů a účetních metod.

Autor: Klára Honzíková