V minulém článku jsme si vysvětlili opravy chyb. Dnes si ukážeme, jak podle interpretace Národní účetní rady I-29 naložit se změnami v účetních odhadech a změnami účetních metod.

Změny v účetních odhadech

Účetním odhadem se rozumí údaje uváděné v účetní závěrce, které v důsledku nejistoty, která je přirozenou součástí podnikatelského prostředí, nelze přesně stanovit, a proto se jejich výše odhaduje. Při odhadu se vychází z aktuálních informací, které má účetní jednotka k dispozici k okamžiku sestavení účetní závěrky.

Za účetní odhady se zpravidla považují položky, jako jsou opravné položky, rezervy, dohadné položky, reálné hodnoty aktiv a závazků, způsob či doba odpisování dlouhodobých aktiv nebo zbytková hodnota a výše realizovatelné části odložené daňové pohledávky. Pro změnu v účetním odhadu je typické, že se v účetnictví projeví prospektivně.

Typickým příkladem změny účetního odhadu je změna odhadu ekonomické životnosti majetku, resp. doby účetního odpisování. Společnost pořídila v roce 2015 notebook, u nějž předpokládá ekonomickou životnost 5 let. Pořizovací cena činila 50.000 Kč, předpokládá se tedy roční odpis 10.000 Kč. Po prvním roce však účetní jednotka dospěje na základě uskutečněných záručních oprav ke zjištění, že daný majetek setrvá v užívání pouze 3 roky. Dojde tedy ke změně odhadu ekonomické životnosti z 5 let na 3 roky. Zbývající účetní zůstatkovou cenu 40.000 Kč je tak třeba rozpočítat na roční odpis po zbývající ekonomickou životnost. Souhrnně je patrná změna v následující tabulce. 

Druhým příkladem, který spadá do oblasti změny účetního odhadu, je situace, kdy účetní jednotka odhaduje fakturaci za spotřebu energií v hodnotě 200.000 Kč, ale faktura bude vystavena na částku 215.000 Kč. Rozdíl 15.000 Kč bude zachycen na odpovídajícím nákladovém účtu 502 v běžném období.

U vyhodnocení změn účetních odhadů ještě upozorníme na stav, kdy jsou změny odhadů zaměňovány s chybami. Pokud by se například stalo, že ekonomická doba životnosti majetku bude nastavena v systému na 10 let, ačkoliv pro to není žádný důvod, nejedná se při objevení této skutečnosti o změnu odhadu, ale o opravu chyby. Pokud bychom dohad za energii naúčtovali v hodnotě 1.000.000 Kč, aniž bychom pro toto účtování měli potřebné podklady, rovněž se bude s nejvyšší pravděpodobností jednat o opravu chyby a je třeba o ní tak i účtovat.

Změny v účetních metodách

Změnou metody se rozumí situace, kdy účetní jednotka začne vykazovat, oceňovat nebo zveřejňovat jednotlivé prvky účetní závěrky jiným způsobem než doposud. Změna metody nevyplývá z nových informací či z nového skutečného stavu. Účetní jednotka pouze v důsledku změny účetních předpisů nebo vlastní metodiky zachycuje ekonomickou realitu jiným způsobem. Ke změně metody by se mělo přistoupit pouze v případě, kdy dojde ke zlepšení vypovídací schopnosti účetní závěrky. Tato změna se zachytí opět prostřednictvím jiného výsledku hospodaření a minulé období se upraví tak, jako by metoda byla uplatňována i v minulém období.

Změnu účetní metody lze snadno zaměnit se změnou odhadu. Pokud je interně stanovená metodika pro tvorbu opravných položek ve výši 100% k pohledávkám, které jsou rok po splatnosti, ale v dalším roce dojde k rozhodnutí, že tyto opravné položky budou 80% hodnoty pohledávek, je na místě se zamyslet, zda se změnily informace potřebné pro vyhodnocení opravných položek a jde tedy o změnu odhadu, nebo zda jsme se rozhodli udělat zásah do samotné metodiky.

Závěrem

Mezi opravou chyby, změnou odhadu nebo změnou metody bývá mnohdy velmi tenká hranice a je obtížné vyhodnotit, zda se mělo o dané skutečnosti účtovat již v minulosti a existuje tedy i dopad do minulých daňových přiznání, nebo zda účtovat v běžném období bez ovlivnění hospodářských výsledků a daňových přiznání minulých let. Pokud řešíte podobnou situaci, a nevíte si rady, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám s řešením pomůžeme. Přeji Vám ať ve Vašich účetních závěrkách je chyb co nejméně, odhady jsou přesné a metodiky stálé.