V roce 1948 přišel s tímto termínem floridský podnikatel Dallas Hostetler. A co tento pojem znamená? Jednoduše řečeno se jedná o datum, ke kterému dělíme rok na dvě části. V té první části vyděláváme my, jako daňoví poplatníci, na výdaje vlády a veřejných institucí a v té druhé sami na sebe. 

V praxi je možné se setkat se třemi základními metodami výpočtu „Dne daňové svobody“. Ve Spojených státech se jedná o podíl veškerých daní na celkových příjmech obyvatelstva. V České republice je možné se setkat se dvěma základními přístupy. Prvním z nich je metoda Liberálního institutu, která je založena na podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Zde se vychází z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). 

Druhou metodu používá Patria Finance, kdy k výpočtu dochází na základě poměru celkových daňových příjmů státu a čistého národního důchodu. V důsledku odlišné metodologie může dojít k rozdílu ve výsledcích i v délce dvou týdnů.

Níže uvedený graf znázorňuje vývoj počtu dnů „práce na stát“, tedy dne daňové svobody v České republice (metoda Liberálního institutu):

Zdroj: http://www.dendanovesvobody.cz/ 27.5.2016

V letošním roce připadl Den daňové svobody dle metody Liberálního institutu na 2. červen. Oproti roku 2015 se tento den ještě o dva dny posunul. Níže se můžete podívat na přehled, jak si Česká republika vedla za posledních deset let.

„Těší nás, že se i letos Den daňové svobody posouvá správným směrem, ale opět jsme svědky toho, že posun není způsoben přístupem vlády k fiskální politice. Náš výpočet Dne daňové svobody je založen na podílu veřejných výdajů na hrubé produkci v daném roce a vláda v něm může ovlivnit čitatel zlomku, tedy výdaje – ty však kontinuálně rostou. K dobrému výsledku vládě letos znovu pomohl růst agregátní produkce ve jmenovateli zlomku, nad ním si ale politici zásluhy mohou připsat jen stěží“ komentuje letošní výsledky Petr Koblovský, ředitel Liberálního institutu.

Den daňové svobody v České republice je dle průměru OECD pozadu o 4 dny. První země, která ho v letošním roce přivítala byla Jižní Korea (28.4.), z Evropy pak Švýcarsko (5.5.). Státy čekající nejdéle jsou Finsko (2.8.) a Řecko (27.7.)

Autor: Mgr. Anna Bergová