Od 1. ledna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o daních z příjmů, na základě jíž jsou daňoví poplatníci povinni svému místně příslušnému správci daně oznamovat i příjem, který je sice osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, ale přesáhl částku 5 000 000 Kč.

Pro ilustraci se může jednat např. o následující osvobozené příjmy:

• dary od příbuzných v linii přímé nebo v linii vedlejší;
• dědictví nabyté smrtí zůstavitele, byl-li s pozůstalým v linii přímé nebo v linii vedlejší;
• výhry z loterií, sázek a podobných her osvobozené dle zákona o daních z příjmů;
• příjem z prodeje podílu na obchodní společnosti, který byl osvobozen od daně; aj.

V případě nabytí osvobozeného příjmu nad limit 5 000 000 Kč vyžaduje finanční úřad následující informace:

1. výše příjmu;
2. popis okolností nabytí příjmu; a
3. datum, kdy příjem vznikl.

Oznamovací povinnost se netýká případů, u kterých si finanční úřad může informace o zdroji příjmu

sám zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které jsou zveřejněny na úřední desce. Typicky jde např. o osvobozený příjem získaný z prodeje nemovité věci. Správce daně doposud nezveřejnil na své úřední desce žádné dotčené rejstříky, ani evidence. Otevřenou otázkou tak zůstává, zda by se dle striktního výkladu zákona, až do doby zveřejnění tohoto seznamu, neměly oznamovat veškeré osvobozené příjmy přesahující daný limit.

Vzhledem k tomu, že se jedná o novou zákonnou povinnost, vyvstává spousta nezodpovězených otázek, např. zda je nutné oznamovat příjmy, které nebyly zdaněny z jiných důvodů, než osvobození od daně (např. nejsou předmětem daně nebo se nedaní kvůli způsobu zaokrouhlování srážkové daně). Velkým otazníkem je, jak by měl být posuzován limit 5 000 000 Kč v případech, kdy jsou poplatníkovi příjmy hrazeny po částech (ve splátkách), tj. zda by se měly oznamovat pouze jednotlivé splátky přesahující daný limit anebo všechny splátky, pokud celkový příjem vztahující se ke stejné transakce přesáhne tento limit. Výkladové problémy se mohou vyskytnout i u příjmů nabytých děděním a příjmů plynoucích do společného jmění manželů, popř. podílového spoluvlastnictví. V dohledné době se chystá na toto téma schůzka zástupců Komory daňových poradců a úředníků Generálního finančního ředitelství. O případných zajímavých závěrech vás budeme informovat.

V případě neoznámení osvobozeného příjmu finančnímu úřadu hrozí daňovým poplatníkům pokuta ve výši:

1. 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván;
2. 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu finančním úřadem vyzván, nebo
3. 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.

Oznámení osvobozených příjmů se provede na stanoveném formuláři „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v zákona“. Za rok 2015 je ho třeba podat v termínu pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015, tzn. do 1. 4. 2016, popř. do 1. 7. 2016 v případě, že daňový poplatník ke zpracování a podání svého daňového přiznání zplnomocnil daňového poradce.

Pokud Vám povinnost hlásit osvobozené příjmy vznikla, velmi rádi pro vás hlášení připravíme, popř. vám poradíme s nejasnými případy.