Zaměstnavatelé se svým bývalým zaměstnancům po odchodu do důchodu často za loajalitu odvděčují příspěvkem na stravování ve svých závodních jídelnách. V konsolidačním balíčku se však na osvobození těchto příspěvků pro důchodce zapomnělo, a zasadilo tak oblíbenému nepeněžnímu benefitu nečekanou ránu. Nové znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále „ZDP“) platné od 01.01.2024 podmínilo osvobození příspěvku na stravování výkonem práce po dobu alespoň 3 hodin v daný kalendářní den. Obědy se tak z milé výhody staly administrativní přítěží pro zaměstnavatele a zdanitelným příjmem pro zaměstnance, a to včetně povinnosti odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Opomenutí konsolidačního balíčku se však dočkalo očekávaného pozměňovacího návrhu. Dne 19.06.2024 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 163/2024 Sb., který do ustanovení § 6 odst. 9 přidává další písmeno. Nepeněžní plnění poskytované bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali v době odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně, nebude od 01.07.2024 zatíženo daní, ani pojistnými odvody, a to do zákonem stanoveného limitu (116,20 Kč za kalendářní den).

Související přechodné ustanovení však upřesňuje, že osvobození lze uplatnit i zpětně za uplynulý půlrok, tj. dobu od 01.01.2024 do 01.07.2024. Pokud zaměstnavatel stravování ve formě nepeněžního plnění (tedy stravu určenou k přímé spotřebě), které poskytuje ve vlastním stravovacím zařízení, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem, zatížil daní, je nutné provést opravu sražených záloh na daň, případně může zaměstnavatel vzniklý rozdíl zohlednit při ročním zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, pokud jej bude provádět.

V souvislosti s povinností zákonných odvodů je důležité zmínit, že příjmy z titulu plnění poskytnutých poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se po dobu jednoho roku ode dne skončení zaměstnání zahrnují do vyměřovacího základu těchto zaměstnanců. U zaměstnanců, u nichž neuplynul rok od skončení zaměstnání, lze přeplatky na pojistných odvodech vrátit. Ministerstvo zdravotnictví ČR požaduje pro zajištění vrácení přeplatků úpravu odvodu pojistného včetně opravy přehledů o platbách pojistného, Česká správa sociálního zabezpečení nabízí zaměstnavatelům možnost podat žádost o vratku, případně akceptuje i opravný přehled o výši pojistného.

Pokud zaměstnavatel z důvodu původního znění zákona převzal daň i pojistné na vlastní náklady a příjem zaměstnance tzv. „nahrubnil“, přeplatek vzniklý po provedení opravy zaměstnancům nevrací.