Zcela jistě to znáte, při brouzdání na internetu na vás vyskakují reklamy na zázračné produkty na pleť, hubnutí či rychlý a snadný výdělek peněz, který je podpořen fotografií, citátem nebo dokonce článkem známého sportovce, celebrity či jiné veřejně známé osoby. V posledních letech se objevily takovéto reklamy například s falešným rozhovorem s bývalým předsedou vlády Andrejem Babišem, reklama s dnes již zesnulým Petrem Kellnerem lákající na závratné denní výdělky nebo facebookové profily Tomáše Kluse nabízející zázračné produkty.

Otázka zní, jak se dá proti takovéto podvodné reklamě bojovat?

Podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, odpovídá za obsah reklamy zpracovatel v plném rozsahu, byla-li zpracována pro jeho vlastní potřebu. Pokud byla reklama zpracována pro potřeby jiné osoby, ať již právnické či fyzické, odpovídají za její soulad se zákonem zpracovatel a zadavatel společně a nerozdílně.

Pokud je zpracovatel a/nebo zadavatel takovéto reklamy dohledatelný, lze při zneužití a zasažení do osobních či autorských práv veřejně známé osobnosti požadovat zdržení se zásahu nebo odstranění škodlivého následku takového zásahu. Samozřejmě se též nabízí možnost následně žádat poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména ve formě omluvy či zadostiučinění v penězích, pokud by omluva nebyla dostačující. Rovněž je možné se vydat cestou veřejnoprávní, a to podáním trestního oznámení, například pro trestný čin podvodu nebo porušení autorského práva.

Co však činit v případě, že původce škodlivé reklamy není znám?

Takových případů je bohužel většina. Původci podvodných reklam zpravidla nepochází z České republiky a jejich domény jsou registrovány v zemích nacházejících se mimo Evropskou unii či v zemi, kde je nemožné původce dohledat. Praktickým řešením, jak se domoci ochrany, je v tomto případě kontaktování šiřitele reklamy, přičemž v drtivé většině případů se bude jednat o společnosti Google nebo Meta (Meta vlastní mimo jiné sociální sítě Instagram a Facebook), upozornit je na nezákonné praktiky a porušení jejich zásad pro reklamu. V těchto případech bývá reakce celkem rychlá a tyto reklamy bývají v řádu několika dnů staženy.

Logickou, a v dnešní době již běžnou, reakcí celebrit, je zveřejnění postů či příběhů na sociálních sítích, kde se od daného produktu distancují a upozorní na to, že se staly terčem útoku podvodné reklamy. Nabízí se rovněž podání trestního oznámení na neznámého pachatele. Není ale pravděpodobné, že se pomocí takového trestního oznámení celebrita něčeho domůže.

Jak se proti podvodné reklamě může bránit oklamaná osoba?

Bohužel obranných prostředků nemá mnoho. Základem je obezřetnost a kritický přístup k vyhodnocování informací a reklam na internetu obecně. Nejúčinnější zbraní je pravděpodobně nahlašování a blokování podvodných reklam a stránek. Ostatně Meta i Google mají na nahlašování poměrně jednoduché mechanismy. V případě, že se jedná o léčiva či zázračné pilulky, je možné zkontrolovat webové stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který vede seznam internetových stránek s nelegálními nabídkami neschválených přípravků. Rovněž Česká obchodní inspekce vede seznam rizikových e-shopů a varuje před nákupem na uvedených e-shopech. 

Jak již bylo zmíněno, dohledat zadavatele reklamy bývá často nemožné a zároveň se může jednat o časově a finančně vyčerpávající záležitost. Dotáhnout takový případ do konce se povedlo americkému herci Clintu Eastwoodovi, který zažaloval několik firem, které obchodují s konopím a konopnými látkami, za zneužití jeho jména. Součástí on-line článku propagujícího tyto konopné výrobky byl falešný rozhovor, který vzbuzoval dojem, jako by proběhl v rámci populárního amerického pořadu Today televizní stanice NBC, přičemž obsahoval hercovu skutečnou fotografii z jeho vystoupení v této show a odkaz na zakoupení konopných výrobků. Herec nakonec vysoudil 6,1 milionů dolarů od litevské firmy za neoprávněné užití svého jména a podoby.