V Evropské unii (dále jen „EU“) je zákaz diskriminace jedním ze základních kamenů fungování společného trhu, a tedy i celého společenství. Ministři zemí EU pro zaměstnanost a sociální věci docílili nedávno dohody ohledně návrhů pravidel, která mají posílit nezávislost a fungování orgánů pro rovné zacházení v EU a přispět tak k prevenci diskriminace a lepší ochraně obětí.

Orgány pro rovné zacházení sehrávají klíčovou úlohu při ochraně občanů EU před diskriminací. Dosavadní pravidla EU týkající se orgánů pro rovné zacházení ponechávaly členským státům široký prostor v otázkách jejich zřízení a fungování, což vedlo v praxi k významným rozdílům v ochraně před diskriminací mezi jednotlivými členskými státy.

Nově dohodnutá pravidla tak stanoví společné celounijní minimální požadavky na tyto orgány, zejména v oblasti jejich nezávislosti, zdrojů a pravomocí.

Zmiňovaná pravidla například navrhují rozšířit pravomoc orgánů pro rovné zacházení na dvě stávající směrnice, směrnici o rovnosti v zaměstnání a pracovním poměru a směrnici o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků.

Orgány by měly mít dále více pravomocí při šetření případů diskriminace, kdy budou moci vydávat stanoviska nebo závazná rozhodnutí (v závislosti na volbě členských států).

Nově by měly mít orgány pro rovné zacházení rovněž možnost vystupovat u soudu, případně budou moci stranám řízení o stížnosti navrhnout alternativní mechanismus řešení sporů, jako je smírčí nebo mediační řízení

Dalšími předestřenými požadavky v rámci návrhů na fungování orgánů pro rovné zacházení je posílení jejich nestrannosti a nezávislosti na okolním prostředí. Pokud totiž mají tyto orgány vykonávat svou činnost dostatečně kvalitně, je nutné, aby nebyly ovlivňovány vnějšími subjekty. EU tedy přišla s právním požadavkem, který kromě otázky nezávislosti upravuje také nastavení dostatečných lidských, technických a finančních zdrojů, které orgány potřebují pro zajištění své činnosti.  

Veřejné instituce jednotlivých členských států zároveň budou muset brát v potaz doporučení právě od orgánů pro rovné zacházení v záležitostech, které se dotýkají diskriminace a rovného zacházení. Orgány pro rovné zacházení budou rovněž spolupracovat s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami za účelem sdílení znalostí.

Služby orgánů pro rovné zacházení budou muset být dle aktuálních návrhů bezplatné a dostupné všem obětem na rovnoprávném základě, včetně osob se zdravotním postižením. Orgány pro rovné zacházení budou dále muset stěžovatelům poskytnout předběžné posouzení jejich případu

Lidská práva a s tím spojený zákaz diskriminace požívají v EU v celosvětovém měřítku dlouhodobě velmi dobré ochrany. Právě posílení a harmonizace práv a povinností orgánů pro rovné zacházení v rámci EU přispěje k tomu, aby popisované rovné zacházení zůstalo zachováno pro všechny občany bez ohledu na jejich pohlaví, původ nebo náboženství.

Dohodnuté obecné přístupy zatím nejsou definitivě schváleny a je nutné, aby prošly legislativním procesem. Nadcházejícímu španělskému předsednictví byl proto udělen mandát k zahájení jednání s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout předběžné dohody.