Nejvyšší správní soud („NSS“) se koncem loňského roku zabýval sporem ve věci definice jednotlivého příjmu z hlediska hranice oznamování osvobozeného příjmu dle § 38v odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů („ZDP“). Řízení o kasační stížnosti bylo uzavřeno rozsudkem s č. j. 8 Afs 370/2021-43 dne 3. 10. 2023.

Fyzická osoba (dále jen „žalobkyně“) obdržela darem od manžela 12 podílových listů, kde jednotlivě žádný z nich zákonem stanovený limit 5 000 000 Kč pro oznamovací povinnost nepře

sáhl, avšak jejich součet hodnot tvořil více než trojnásobek limitní částky. Manžel měl podílové listy ve svém výlučném vlastnictví a žalobkyně je rovněž nabyla mimo SJM. Bezúplatný příjem mezi manžely je osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 ZDP, žalobkyně však vnímala podílové listy jako 12 jednotlivých příjmů, a tak správci daně nepodala oznámení o osvobozeném příjmu. Správce daně jí následně vyměřil pokutu ve výši 10 % z hodnoty neoznámeného příjmu, tj. v částce téměř 1,6 mil. Kč.

Krajský soud v Hradci Králové se ztotožňoval s názorem žalobkyně, tedy že nelze bez dalšího sčítat více příjmů a teprve u takto vzniklé částky posuzovat, zda nepřesáhla stanovený limit. Odvolací finanční ředitelství však zdůrazňovalo, že podstatné by mělo být, zda k převodu dochází v jednom čase, mezi totožnými subjekty, případně s jednou úhradou a jedním titulem. Příkazy k zápisu převodu investičních nástrojů s odlišnými identifikačními čísly, které musel dárce provést pro každý podílový list zvlášť představují pouze projev povinnosti dárce z darovací smlouvy. Vlastnické právo se nabývá až zápisem na majetkový účet, které banka pro všechny podílové listy připsala žalobkyni najednou. Příjem tak byl proveden jednou úhradou.

Darovaný majetek byl převeden ve společném účelu, mezi stejnými subjekty a na základě společného právního titulu – darovací smlouvy. Významově se tak nejednalo pouze o mechanický součet hodnoty dvanácti podílových listů, ale o jednorázový převod majetku, jenž měl v tu chvíli formu podílových listů. Přestože pojem „příjem“ není v ZDP přesně definován, je obecně chápán jako navýšení majetku. Skutečnost, že převáděný majetek měl formu dvanácti podílových listů, je tedy s ohledem na výše uvedené nepodstatná. Jinými slovy, jednotlivý příjem je nutno posuzovat podle jeho skutečného obsahu, nikoliv formy.

NSS kasační stížnost vyhodnotil jako důvodnou, zrušil napadený rozsudek a věc vrátil k dalšímu řízení.