Nedávno přijatá novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) přinesla řadu změn, jednou z nich byla také změna pravidel využití tzv. home office. Právě dlouhodobě zaužívaný pojem home office se nyní v důsledku novely nahrazuje označením „práce na dálku“.

Obecně

S účinností novely zákoníku práce od 1. 10. 2023 je možné práci na dálku konat pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Výjimkou z této povinnosti budou případy, kdy zaměstnavatel výkon práce na dálku zaměstnanci nařídí na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci. Dohodu o výkonu práce na dálku je nutné uzavřít i u stávajících zaměstnanců, kteří již v rámci režimu práce na dálku fungovali před přijetím novely, a to ve lhůtě do 1. 11. 2023, pokud taková dohoda nebyla uzavřena písemně.

Oproti původním návrhům nezakládá novela zákoníku práce žádné kategorii zaměstnanců nárok na výkon práce na dálku, některé kategorie zaměstnanců (jako např. těhotná zaměstnankyně, nebo zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let) však mají nárok na odůvodnění toho, proč jim výkon práce na dálku nebyl umožněn.

Dohoda o výkonu práce z domova

Dohody o výkonu práce na dálku nemají zákonem stanovené povinné náležitosti, kromě písemné formy. Je však na místě v dohodě se zaměstnancem blíže upravit alespoň základní podmínky výkonu práce na dálku, jako například režim práce na dálku zaměstnance, náhradu nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku, ochranu dat a svěřeného majetku, v neposlední řadě také bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu práce na dálku a případně také podmínky ukončení dohody. Další pravidla pak může stanovit vnitřní předpis zaměstnavatele.

Režim práce na dálku

U zaměstnance vykonávajícího práci na dálku je možné zvolit tři odlišné režimy, a to režim, kdy si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu výlučně sám, dále režim, kdy pracovní dobu rozvrhuje zaměstnanci zaměstnavatel a kombinace obou popsaných režimů.

Pokud je rozvržení pracovní doby v dispozici zaměstnance, neuplatní se některá ustanovení zákoníku práce týkající se rozvržení pracovní doby, prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Délka směny takového zaměstnance však nesmí přesáhnout 12 hodin.

Zaměstnanec rozvrhující si v režimu výkonu práce na dálku pracovní dobu sám má nově nárok na mzdu či plat za práci přesčas nebo náhradní volno a také na náhradu mzdy a příplatek za práci ve svátek.

Náhrada nákladů při výkonu práce na dálku

Novela zákoníku práce upravila i náhradu nákladů při výkonu práce na dálku. Nově tak může zaměstnavatel hradit zaměstnanci náklady vzniklé při výkonu práce na dálku třemi různými způsoby. Zaměstnavatel tak může zaměstnanci hradit (i) skutečně vynaložené a prokázané náklady, (ii) náklady vypočítané na základě paušální částky stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí, (iii) případně si může se zaměstnancem sjednat, že mu náhradu nákladů poskytovat nebude.

Zaměstnanci pracující na základě dohod budou mít nárok na náhradu nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku pouze v případě, že si toto právo se zaměstnavatelem výslovně sjednají.

Ukončení dohody o výkonu práce na dálku

Dohodu o výkonu práce na dálku lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s výpovědní dobou 15 dní, nesjednají-li si strany odlišnou délku výpovědní doby. Strany si mohou v dohodě rovněž sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět, což lze využít zejména v případě, kdy by měl zaměstnanec vykonávat práci na dálku po celou dobu trvání jeho pracovněprávní vztahu.

Dohodu o výkonu práce na dálku lze pojmout jak velmi minimalisticky, tak velmi komplexně, záleží na konkrétním případu, nicméně vhodné nastavení dohody by zaměstnavatelé neměli podcenit

Pokud máte zájem o další podrobnosti týkající se výkonu práce na dálku či přímo o sestavení dohody o výkonu práce na dálku na míru, neváhejte se obrátit na náš tým odborníků.

Autor: Martina Šumavská, Jessica Vaculíková