V souvislosti s povodněmi vyvstalo mnoho otázek ohledně toho, kdy má zaměstnanec nárok na pracovní volno a zda za něj náleží zaměstnanci mzda či nikoliv. V tomto článku se pokusíme poskytnout ucelený přehled nejčastějších situací, které mohou nastat, a jejich pracovněprávní dopady společně s obecnějším pozadím této právní problematiky.

Pro účely našeho posouzení budeme vycházet ze znění zákona. Práva a povinnosti v níže uvedených situacích mohou být upraveny odlišně (ve prospěch zaměstnance) například kolektivními smlouvami, vnitřními předpisy, nebo dokonce i v rámci pracovních smluv.

Úvodem lze konstatovat, že právní úprava stanovuje pouze omezený výčet situací, ve kterých náleží pracovní volno zaměstnancům. To však neznamená, jak bude vysvětleno níže, že v jiných situací zaměstnanci pracovní volno nenáleží.

• Zaměstnanec se z důvodu neprůjezdných komunikací či přerušení dopravního provozu nemůže dostat do práce.

Dle vyhlášky má v takovém případě zaměstnanec nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, pokud nelze pracoviště dosáhnout jiným přiměřeným způsobem (například pokud je možné namísto obvyklého způsobu dopravy vlakem, kdy cesta trvá 15 minut, využít autobusové spojení, kterým cesta trvá 35 minut).

Náhrada mzdy náleží v obdobné situaci pouze zaměstnancům, kteří jsou těžce zdravotně postiženi a do práce se dostávají jinak než hromadným dopravním prostředkem a cesta jimi užívaným prostředkem není možná.

• Zaměstnanec má dítě, jehož škola či školka je uzavřena.

Zaměstnanec pečující o dítě mladší 10 let má v případě uzavření školského nebo jiného obdobného zařízení, jehož je dítě žákem, nárok na volno a náleží mu ošetřovné ve výši 60 %, a to po dobu nejvýše 9 dní nebo případně 16 dní u rodičů samoživitelů.

• Zaměstnanec odklízí škody ve veřejném zájmu.

Dle zákona vzniká zaměstnanci nárok na volno bez náhrady mzdy při výkonu občanských povinností (tam, kde je dán veřejný zájem). Občanské povinnosti zahrnují osobní pomoc zaměstnance mj. při živelních událostech.

Jestliže má být ze strany zaměstnance čerpáno volno z důvodu odklízení škod ve veřejném zájmu, je vysoce vhodné, aby svou činnost konal pod vedením nebo na pokyn orgánů, které řídí a organizují tyto činnosti. Pokud by zaměstnanec poskytoval osobní pomoc bez takového vedení nebo pokynu, nebude podmínka veřejného zájmu zpravidla naplněna. K výkladu tohoto ustanovení je podle našeho názoru třeba přistupovat spíše restriktivně.

V případě, kdy zaměstnanec koná tyto činnosti, není předmětné, jestli se jedná o majetek zaměstnance nebo majetek jiných osob, a to za podmínky, kdy existuje veřejný zájem (například narušení statiky budovy).

• Zaměstnanec potřebuje odklízet škody na svém majetku.

Ze znění zákona ani vyhlášky nevyplývá právo zaměstnance na volno v případech, kdy dojde k poškození či ohrožení majetku zaměstnance, aniž by došlo k naplnění veřejného zájmu viz výše.

Nicméně, pokud by zaměstnanec z neodkladných důvodů do práce nedorazil, jelikož došlo k ohrožení či poškození jeho majetku po povodních (zaměstnanec může svým neodkladným jednáním zabránit či zmírnit vznik podstatné škody), může být případné sankcionování zaměstnance v takové situaci v rozporu s dobrými mravy. Zaměstnanec musí svou nepřítomnost zaměstnavateli oznámit a řádně ji odůvodnit. Zaměstnanci v takovém případě nenáleží náhrada mzdy.

• Místo výkonu práce je zasaženo povodněmi.

Pokud došlo k zasažení sídla, provozovny zaměstnavatele, nebo místa, ve kterém zaměstnanec vykonává svou pracovní činnost, může dojít k více situacím:

1. Zaměstnavatel přikáže zaměstnanci konat jinou práci – zaměstnavatel je oprávněn za účelem nejen odvracení, ale i zmírnění následků živelní události zaměstnanci přidělovat práci jiného druhu, než jaký je sjednán v pracovní smlouvě, to však pouze po dobu nezbytně nutnou, přičemž za výkon takové práce náleží mzda v plné výši;
2. Zaměstnanec nemůže konat práci – pokud zaměstnanec nemůže konat práci z důvodu mj. živelní události a nedojde k jeho převedení na jinou práci, pak mu náleží 60 % průměrného výdělku. To se neuplatní, pokud je sjednán výkon práce na dálku a zaměstnanec může práci na dálku konat.

Závěrem lze shrnout, že mohou nastávat situace, které nejsou výslovně řešeny právními předpisy v rámci úpravy překážek v práci. Pokud existuje neodkladný a naléhavý zájem zaměstnance na řešení stávající situace v souvislosti s povodněmi, ale právní úprava takovou situaci neoznačuje za překážku v práci, neznamená to, že zaměstnance lze za nedostavení se do práce sankcionovat. Pokud se zaměstnanec řádně omluví a svou absenci odůvodní, pak lze dovodit, že případné sankce ze strany zaměstnavatele by byly v rozporu s dobrými mravy. Zaměstnanec musí být schopen dané důvody prokázat.

Nehledě na omezený výslovně stanovený výčet případů, kdy náleží zaměstnanci nárok na pracovní volno, je tedy nutné veškeré situace posuzovat individuálně a tímto způsobem také přistupovat i k jejich řešení.