Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 7. 2024 rozsudek s č. j. 3 Afs 177/2022-49, který řešil spor mezi fyzickou osobou (žalobce) a Odvolacím finančním ředitelstvím (žalovaný) ve věci posouzení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje cenných papírů.

Žalobce nabyl na základě smlouvy o úplatném převodu cenných papírů 12. 1. 2011 celkem 33 ks akcií, očíslovaných 35-67. Dne 12. 10. 2012 směnil 3 ks akcií s označením 35-37 za stejné akcie s č. 68-70. Akciová společnost v roce 2014 navýšila základní kapitál z vlastních zdrojů, a to zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií s výměnou původních za nové. Žalobce následně převedl smlouvou 13. 11. 2015 30 ks akcií s označením 41-70 na třetí osobu a příjem z tohoto převodu uvedl ve zdaňovacím období jako osvobozený dle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) ve znění účinném do 31. 12. 2016.

Správce daně, jakožto později i žalovaný a krajský soud, však dospěl k závěru, že nebyl splněn časový test pro osvobození a platebním výměrem doměřil žalobci daň. Žalobce zastával názor, že pokud nedošlo ke změně vlastnictví, časový test pro osvobození od daně z příjmů nebyl přerušen. Krajský soud měl navíc podle žalobce přihlédnout také k § 4 odst. 1 písm. r) ZDP týkajícího se převodu podílů v ostatních obchodních korporacích, neboť podle tohoto ustanovení se časový test nepřerušuje, je-li zachována výše podílu.

Správce daně rozhodnutí zdůvodňuje tím, že časový test stanovený pro osvobození příjmu od daně se přerušuje, není-li u vyměňovaných akcií dodržena stejná jmenovitá hodnota. Dojde-li k navýšení základního kapitálu zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií, nelze uplatnit osvobození od daně. Technický způsob zvýšení jmenovité hodnoty je přitom nepodstatný, tj. výklad platí i pro tzv. okolkování. Důležité je, že se zvýší hodnota akcií, čímž dochází ke zvýšení jmění akcionáře, přestože procentuální podíl na společnosti zůstává stejný. Dikce § 4 odst. 1 písm. r) ZDP podle žalovaného nemá význam, neboť aplikovaná norma písm. w) je určitá a jasná a na pravidlo o výši podílu z písm. r) se neodkazuje.

Zákon sice pojem „nabytí akcie“ blíže nedefinuje, dle krajského soudu je však zřejmé, že zahrnuje i nabytí formou výměny a nepřipouští žádný alternativní výklad. Rozdíl mezi starou a novou jmenovitou hodnotou navíc nelze považovat za skutečně vynaložený výdaj. Výdaje na zvýšení kapitálu jsou náklady akciové společnosti, nikoliv akcionáře. Nabývací cenou takové akcie je dle ZDP pouze cena, za kterou ji akcionář původně koupil.

NSS posoudil kasační stížnost jako nedůvodnou a zamítl ji, čímž potvrzuje ustálenou praxi. Ke stejnému závěru dospěl v minulosti v dané věci i Ústavní soud v rozsudku III. ÚS 2921/21 ze dne 30. 11. 2021.