Petra Vaněčková | 6.11.2024
Ze 40 na 251 paragrafů aneb Vše o novém zákonu o účetnictvíDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
V poslanecké sněmovně se v prvním čtení nachází sněmovní tisk č. 206, který obsahuje plánované návrhy novelizace, mimo jiné v oblasti daně z přidané hodnoty. V tomto článku jsme pro Vás shrnuli některé dílčí změny.
Jelikož je připravovaná novela rozsáhlá, připravili jsme pro Vás sérii tří článků a v dnešním newsletteru se dočtete, co nového se projednává v rámci zdanění leasingu, odměn jednatelů a nájmu nemovité věci. V dalších číslech newsletteru se můžete těšit na návrh změn v oblasti poukazů, souhrnných daňových dokladů, oprav základů daně, nedobytných pohledávek, oprav nemovitých věcí, či místa plnění u tzv. elektronických služeb.
Není ještě však jisté, kdy daná novela vstoupí v platnost. Účinnost má být změněna pozměňovacím návrhem a to z 1. ledna 2019 na první den kalendářního měsíce, který bude následovat po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Konkrétní datum je ovšem zatím neznámé.
V návaznosti na judikaturu Soudního dvora EU je navrhováno doplnění úpravy, která se týká leasingu. Nově by tak po novele bylo posuzováno jako dodání i přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je tak ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele. Původní ustanovení obsahovalo podmínku, že bude zboží převedeno, nyní se do této definice dostane i takové dodání zboží, kdy ve smlouvě není přímo sjednáno, že dojde k převodu, ale budoucí převod zboží je z ujednání zřejmý. Upravené ustanovení se bude například týkat situace, kdy je ve smluvním vztahu dvou obchodních partnerů pouze opce k odkupu daného majetku, ale již od začátku daného vztahu je zřejmé, že k odkupu dojde, a to například v případě, kdy odkupní cena je v minimální hodnotě v poměru k nájemnému za dobu užívání.
V současném znění zákona se jednatel společnosti s ručením omezeným z titulu výkonu funkce nepovažuje za osobu povinnou k dani. Odměna za funkci jednatele se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti, což má vliv i na přístup v DPH.
Návrh novelizace může vést k tomu, že by příjmy jednatelů měly být předmětem daně z přidané hodnoty. Zákonodárci tak reagují na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v konkrétní kauze rozhodl, že jednatel je osobou povinou k dani a jeho činnost v rámci výkonu funkce jednatele je ekonomickou činností. Tudíž při překročení obratu pro vznik plátcovství by jeho úplata za činnost pro společnost měla podléhat této dani.
Této plánované změně a jejímu výkladu doporučujeme věnovat pozornost již nyní, neboť může nastat situace, že od účinnosti novely by měla hned první odměna buď podléhat dani z přidané hodnoty, nebo se započítávat do milionového obratu. Přinejmenším bude vhodné si ujasnit, zda schválení návrhu novelizace vyvolá nutnost přepracovat smlouvu, ve které je ujednána odměna za výkon funkce jednatele s ohledem na otázku, zda tato odměna je sjednána včetně daně z přidané hodnoty. V tomto ohledu je vhodné předejít sporům týkajícím se výše odměn za výkon funkce jednatele.
Z pohledu daně z příjmů fyzických osob bude na jednatele pohlíženo stejně jako doposud. Příjmy z výkonu funkce jednatele mají nadále podléhat zdanění dle § 6 zákona o daních z příjmů, tedy jako příjmy ze závislé činnosti.
V případě nájmu nemovitých věcí se plánuje hned několik změn, týkajících se jak definice nájmu nemovité věci, tak i data uskutečnění zdanitelného plnění u služeb přímo souvisejících s nájmem či osvobození nájmu nemovité věci.
Nájmem se dle zákona o DPH rozumí nejen nájem, ale také podnájem, pacht a podpacht a podle návrhu se má za nájem považovat rovněž zřízení, trvání, nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, a to v případě, že budou naplněny znaky nájmu nemovité věci.
Dané ustanovení se bude týkat zejména situací, kdy dochází k pronájmu nemovité věci, ke kterému jsou dále nasmlouvány další služby jako úklid, recepce, či například ostraha.
Ve stávajícím stavu daňové legislativy je u těchto přímo souvisejících služeb datum uskutečnění zdanitelného plnění (dále DUZP) datum, kdy bylo dané plnění uskutečněno, nebo datum vystavení daňového dokladu. Nově je v návrhu uvedeno, že DUZP bude dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata. Toto nové ustanovení se ovšem nebude vztahovat na plnění, u kterých se DUZP zjišťuje dnem odečtu z měřícího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby. V případě dodávek tepla, chladu, vody a podobných plnění ke změně tedy nedochází.
Aktuálně je nájem nemovitých věcí osvobozen od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet. Toto osvobození má jednu výjimku, a to v případě, že je nájem uskutečňován mezi plátci a předmět nájmu je využíván pro účely uskutečňování ekonomické činnosti nájemce, pak se může plátce rozhodnout, že bude nájem podléhat dani z přidané hodnoty.
Podle návrhu má být s účinností od roku 2021 výjimka týkající se možnosti aplikovat DPH u nájmu nemovité věci omezena, a to tím způsobem, že osvobození s nárokem na odpočet se bude vždy muset uplatnit (bez ohledu na výše zmíněné) v případě nájmu:
V příštím díle našeho newsletteru se můžete těšit na další projednávané novinky v oblasti daně z přidané hodnoty, jako jsou např. plánované změny ve zdanění poukazů či u souhrnných daňových dokladů. Cílem tohoto článku nebylo obsáhnout veškeré podrobnosti změn ve výše zmíněných oblastech. Problematika změn v oblasti daně z přidané hodnoty, která je nyní v projednávání, je poměrně složitá a nelze ji v rámci jednoho článku zcela obsáhnout, proto se na nás v případě dotazů k daným tématům a jejich praktické aplikaci neváhejte obrátit.
Veronika Džalavjan a Jana Kolářová