Dne 10. září bylo nařízením vlády rozhodnuto v souladu s EU legislativou (směrnicí 2011/16/EU, tzv. “COVID-DAC“) o prodloužení lhůt u oznamovací povinnosti u přeshraničních uspořádání.  Oznamovací povinnost s sebou přinesla tzv. směrnice “DAC 6“ (Directive on Administrative Cooperation - dodatek ke směrnici 2018/822/EU vycházející z akčního plánu BEPS). DAC 6 se stal jedním ze základních nástrojů EU v boji proti daňovým únikům prostřednictvím automatické výměny informací o přeshraničních uspořádáních, jejichž motivem může být získání daňové výhody. Rozhodnutím došlo k prodloužení lhůt pro plnění oznamovací povinnosti v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní přibližně o 6 měsíců.

Prodloužení lhůt bylo schváleno i přesto, že DAC 6 původně požadovala implementaci v zemích EU do konce roku 2019. Důvodem mimořádného prodloužení lhůt byl především výskyt koronaviru SARS CoV-2, který zkomplikoval většině zemí EU včasnou implementaci této reportovací povinnosti. Česká republika je tak jednou z většiny zemí EU, které využijí možnosti odkladu, který cestou nařízení vlády nabyl oficiální legislativní podoby.

Nařízením vlády se odkládají lhůty ve vztahu k informacím oznamovanými tzv. zprostředkovateli přeshraničních uspořádání. Mezi tyto zprostředkovatele patří zejm. daňoví poradci, auditoři, advokáti a další osoby, pokud nejsou vázáni profesní mlčenlivostí. Jak jsme již dříve informovali, právě profesní mlčenlivost, kterou jsou vázáni zprostředkovatelé, v častých případech zapříčiní přesun povinnosti přímo na daňového poplatníka.  

Přeshraniční uspořádání, na které se vztahuje oznamovací povinnost, lze rozdělit do dvou skupin podle toho, jestli musí splnit tzv. “test hlavního přínosu”. Tento test je splněn v případě získání určité daňové výhody plynoucí právě z takovéhoto uspořádání. Do první skupiny přeshraničních uspořádání (u kterých je požadován test hlavního přínosu) spadají uspořádání splňující alespoň jeden z charakteristických znaků (např. nákup ztrátové společnosti, existence kruhových transakcí ve skupině, využívání výhod osvobození od daně, výhod plynoucích z preferenčního daňového režimu aj.). Druhou skupinu tvoří přeshraniční uspořádání, která budou oznamována vždy (tj. bez nutnosti testu hlavního přínosu). Pro ně jsou charakteristickými znaky např. využívání tzv. bezpečných přístavů v oblasti převodních cen, osvobození od dvojího zdanění ve více jurisdikcích, odpis aktiv ve více jurisdikcích aj.

Oznamovací povinnost bude platit i retrospektivně za celé období, od kterého je směrnice DAC 6 platná, tj. na období od 25. června 2018. Maximální lhůty pro oznámení jsou ve většině případů následující:

• 30. 1. 2021 - přeshraniční uspořádání, které byly zpřístupněny či připraveny k zavedení, či jejichž první krok byl realizován, v období od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 (včetně).
• 28. 2. 2021  - přeshraniční uspořádání, u kterých byl první krok k jejich zavedení učiněn v období od 25. 6. 2018 do 30. 06. 2020 (včetně).
• 30. 4. 2021 – přeshraniční uspořádání, u kterých došlo k aktualizaci údajů, ke kterým došlo do 31. 12. 2020 (včetně).

S ohledem na posun lhůt pro podání oznámení a na současné technické řešení na Daňovém portálu Finanční správy, lze očekávat zpřístupnění možnosti elektronického podání “Oznámení povinné osoby o oznamovaném přeshraničním uspořádání“ od druhé poloviny října 2020.

Osoby, které tuto oznamovací povinnost nesplní, budou vystaveny pokutě až do výše 500 000 Kč.

Pokud budete potřebovat poradit, jestli splňujete podmínky pro plnění oznamovací povinnosti nebo jakoukoliv konzultaci, jsme Vám plně k dispozici.