Ústavní soud se vyjádřil k návrhu na zrušení několika paragrafů zákona o DPH (dále jen „ZDPH“), týkajících se kontrolního hlášení (KH) a pokut za porušení povinností v souvislosti s podáním KH. Ústavní soud zamítl většinu návrhů, podaných skupinou senátorů, týkajících se sporných ustanovení. Zrušil s okamžitou platností jediné ustanovení, a to to, které se týkalo výzev zasílaných správcem daně jen e-mailovou korespondencí. Takové výzvy nejsou podle názoru soudců spolehlivé a mohlo by se stát, že by subjekt dostal pokutu za porušení zákona, o kterém se ani nedozvěděl.

Dále Ústavní soud omezil platnost ustanovení § 101d odst. 1 ZDPH, podle kterého je v KH plátce povinen uvést údaje potřebné pro správu daně a to z důvodu jeho nekonkrétnosti.

Generální finanční ředitelství rea govalo dodatkem k pokynu D-29, který rozšiřuje výčet tzv. ospravedlnitelných důvodů, které mohou vést k rozhodnutí správce daně o prominutí, části nebo i celé pokuty. Mezi nové důvody patří maximálně dvojí pochybení u vyjmenovaných pokut (pouze u těch pochybení, které nastaly v období 2016), dále pokud plátce reagoval na výzvu, ale až po uplynutí náhradní lhůty, max. však do 5. pracovního dne a přitom mu povinnost podávat KH vůbec nevznikla, nebo nereagoval včas na výzvu a přitom jeho KH bylo bez chyby, nebo pokud podal následné KH do 5 pracovních dnů po uplynutí lhůty dané výzvou, nebo v případě e-mailové výzvy ze strany správce daně.

Dvě kritéria

Pro posouzení rozsahu prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení existují 2 kritéria, a to ospravedlnitelný důvod prodlení (§ 101k odst. 2 ZDPH) a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem (§ 259c odst. 1 daňového řádu). Pokutu lze prominout do výše 100 %. Žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku ve výši  1000 Kč.