S koncem října uplynula lhůta pro podání Ohlášení některým českým společnostem, které jsou součástí nadnárodní skupiny podniků (dále jen „skupina“), jejichž konsolidované výnosy za celou skupinu přesahují částku 750 mil. EUR. Podat ohlášení na Specializovaný finanční úřad nejpozději do 31. 10. 2017 byly povinny ty české společnosti, které jsou součástí skupiny, jejichž konsolidované účetní období, za které musí skupina podat Zprávu podle zemí (Country – by – Country Reporting) skončilo nejpozději do 31. 10. 2017, a zároveň v předchozím konsolidovaném účetním období měla skupina konsolidované výnosy přesahující výše zmíněný limit. Nejčastěji se jednalo o následující případ: Skupina má konsolidované účetní období odpovídající kalendářnímu roku, přičemž konsolidované výnosy skupiny přesáhly částku 750 mil. EUR už za rok 2015, čímž vznikla skupině povinnost podat Zprávu podle zemí již za období roku 2016. Současně české společnosti, která je součástí takové skupiny, vznikla povinnost podat ohlášení v termínu do 31. 10. 2017.

Lze tak tvrdit, že s koncem října uplynula lhůta pro podání tzv. „první vlny“ Ohlášení.  Druhá vlna pro podání Ohlášení nás však v tomto roce ještě jednou čeká, byť lze předpokládat, že již ne v tak velkém rozsahu. Druhá vlna se bude týkat českých společností, které musí podat Ohlášení nejpozději do 31. 12. 2017. Konkrétně se jedná o společnosti, patřící do skupin, u nichž překročily konsolidované výnosy limit 750 mil. EUR poprvé až za období 2016. Takové skupiny jsou povinny podat první Zprávu podle zemí až za rok 2017.

Naše zkušenosti se zpracováním a podáním ohlášení

Vyplnění formuláře pro Ohlášení není vzhledem k požadovaným informacím nikterak složité. Pro vyplnění jsou potřeba tyto údaje:

1. Údaje o české společnosti;
2. Období, za které bude skupina podávat Zprávu podle zemí;
3. Údaje o nejvyšší mateřské společnosti;
4. Údaje o společnosti podávající Zprávu podle zemí, pokud se tato společnost liší od nejvyšší mateřské společnosti.

Přestože vyplnění formuláře není složité, zjištění všech potřebných informací pro správné vyplnění je dle naší zkušenosti velmi časově náročné, neboť v mnoha případech české společnosti neměly k dispozici veškeré potřebné informace. Především nedisponovaly údaji, za jaké období bude skupina podávat Zprávu podle zemí nebo kdo Zprávu podle zemí bude za skupinu podávat. Dále jsme se setkali s případy, kdy nám finanční oddělení skupiny nepřesně uvedlo období, za které by měla skupina podávat první Zprávu podle zemí. Toto období tak nekorespondovalo se zněním zákona, resp. s obdobím, za které skupina překročila obrat 750 mil. EUR.

Finanční správa v souvislosti s koncem první vlny podaných Ohlášení vydala tiskovou zprávu, kde upozorňuje na časté chyby. Dle Finanční správy bylo v první vlně podáno celkem 3,5 tis. Ohlášení, přičemž se vyskytovaly převážně dva typy chyb. Prvním typem chyby bylo, že Ohlášení nebylo podáno prostřednictvím aplikace EPO (tzv. daňový portál). Druhý typ chyb bylo, že více společností, patřící do jedné skupiny uvedlo, že budou podávat Zprávu podle zemí.

Finanční správa v tiskové zprávě dále uvádí, že do konce roku 2017 nebude pokutovat pozdně podaná Ohlášení z důvodu nejasností, kdy není dosud zveřejněn definitivní seznam jurisdikcí, které se přihlásily k Country – by Country Reportingu, a nemusí být tedy zřejmé, která z entit v rámci skupiny podniků má oznamovací povinnost (bude reportovat). Stejně bude postupovat správce daně i v případě opravy již podaných Ohlášení.

Na závěr k našim zkušenostem k Ohlášení bychom rádi podotkli, že povinnost podat Ohlášení pouze prostřednictvím elektronické aplikace EPO se nám zdá poněkud nešťastná. Lze předpokládat, že daňový subjekt, který komunikuje ve všech ostatních případech se správcem daně prostřednictvím datové schránky (elektronickou formou), neboť má tu možnost, tak bude činit i v případě podání Ohlášení. Jsme názoru, že zákonodárce by měl přispívat hlavně k usnadňování komunikace se správcem daně a nikoliv ji daňovým subjektům komplikovat.