Do elektronické evidence tržeb je od 1. prosince 2016 zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů, kterým úřady uložily 3 832 pokut. Pro restauratéry nebo podnikatele v maloobchodu se tyto pokuty v průměru pohybovaly kolem 9 tisíc korun.

Celkem bylo při kontrolách zjištěno více než 18 tisíc prohřešků jako například nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. Ve více než polovině těchto případů finanční a celní správa předala věc k zahájení správního řízení.

Po roce fungování EET se různí názory na dopady do ekonomiky. Podle některých názorů plní EET očekávání, dochází k narovnání podnikatelského prostředí, má pozitivní dopad do rozpočtu z titulu navýšení výběru DPH (od ledna do konce září o 3,2 miliardy korun). Podle dalších je nutné vzít v potaz také sociální náklady spojené s rušením například vesnických pohostinských zařízení nebo trafik v odlehlejších místech v důsledku zavedení EET. Dále také navýšení byrokratické zátěže, zvýšení hranice pro vstup do podnikání a s tím spojený útlum ekonomické aktivity občanů v prospěšných oblastech.

EET čeká ještě třetí a čtvrtá fáze, které by měly začít v březnu a v červnu 2018. Třetí fáze se bude týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Čtvrtá fáze zapojí do EET vybrané řemeslníky či další služby.