Koncem dubna zrušil Ústavní soud novelu zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (dále jen „zákona o stavebním spoření“), která mimo jiné zaváděla 50% srážkovou daň na připsanou státní podporu za rok 2010. Tato novela byla přijata koncem minulého roku ve stavu legislativní nouze.

Příčinou novely byla skutečnost, že systém stavebního spoření v praxi nevede plně k podpoře financování bytových potřeb, která byla hlavním účelem pro jeho zavedení. Pro většinu účastníků je spíše výhodným, státem podporovaným, spořícím produktem, kdy po splnění minimální doby spoření (5 či 6 let) je možné využít úspory k jakémukoli účelu.

Hlavním důvodem zrušení této novely je retroaktivita, která pro každého spořícího nese negativní důsledek tím, že zasahuje do majetkových poměrů účastníků stavebního spoření. Srážková daň se vyměřovala z příspěvků, na které občané měli právo a ukládali své peníze v dobré víře, že obdrží nezdaněný státní příspěvek.

Jelikož 50% daň byla zrušena s okamžitou platností, stavební spořitelny mají nyní povinnost vrátit již sraženou daň účastníku stavebního spoření. Stavební spořitelny pak budou obecně muset podat opravné vyúčtování srážkové daně a jeho prostřednictvím nárokovat vrácení sražené a odvedené daně od finančního úřadu. V tiskové zprávě, která byla publikována ve středu 4. května, Ministerstvo financí sděluje, že po zveřejnění nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů poukáže na příslušné účty stavebních spořitelen částku odpovídající sražené dani. Není tedy třeba, aby jednotliví účastníci stavebního spoření podávali vlastní žádosti. 

Počátkem května předložilo Ministerstvo financí návrh novely zákona o stavebním spoření znovu. Pouze 50% daň ze státní podpory stavebního spoření není již v návrhu obsažena.

V novém upraveném návrhu novely je snížena výše státní podpory stavebního spoření na 10 % základu. Zároveň zůstává zachován maximální limit základu ve výši 20 000 Kč. Pro tzv. nové smlouvy (uzavřené po 31. 12. 2003) se limit 20 000 Kč nemění, pro tzv. staré smlouvy (uzavřené do 31. 12. 2003) dochází ke zvýšení limitu z 18 000 Kč na 20 000 Kč a pro smlouvy uzavírané po účinnosti nové právní úpravy je tento limit ve výši 20 000 Kč nastaven nově. Novela by měla být přijata do 31. 12. 2011, aby mohla být účinná od 1. 1. 2012 a vztahovala se na státní příspěvky za spoření v roce 2012.

Snížením státní podpory dochází dle důvodové zprávy ke zrovnoprávnění stavebního spoření s dalšími produkty na trhu (např. termínovanými vklady či spořicími účty). Stavební spoření je v současnosti na úkor těchto produktů zvýhodněno, čímž dochází k narušení konkurenčního prostředí. Průměrná úroková míra u spořících a termínovaných účtů činí 2 až 3 % ročně, přičemž účastník stavebního spoření v současné době dosahuje efektivního zhodnocení prostředků dosahujícího téměř 6 % ročně (za předpokladu trvání spoření po vázací dobu, tedy 6 let, a ukládání optimální částky, tedy zhruba 20 000 Kč ročně). Navrhovaná výše státní podpory byla zvolena tak, aby nebyla narušena rovnováha systému a aby produkt stavebního spoření činila výhodnější, a tím kompenzovala omezení účastníka stavebního spoření nakládat po dobu vázací lhůty s uspořenou částkou na rozdíl od spořicích účtů, kde klient může se svými peněžními prostředky disponovat s výrazně menšími omezeními.

Ruku v ruce s novelou zákona o stavebním spoření přichází i novela zákona o daních z příjmů, která jednoznačně osvobozuje příspěvek fyzickým osobám poskytovaný podle zákona o stavebním spoření. Doposud tato podpora byla osvobozena, ale nikde nebyla jednoznačně uvedena, což tato novela napraví. Výraznější změnou pro všechny spořící je zrušení osvobození úroků ze státního spoření, které budou podléhat srážkové dani 15 % stejně, jako ostatní úroky. Od tohoto zdanění si vláda slibuje příjem do státního rozpočtu kolem 10 mld. Kč, ale skutečná výše bude záviset na celkovém objemu prostředků, který po snížení státní podpory a zdanění úroků bude nižší, protože stavební spoření již nebude tak lákavým a zajímavým produktem na trhu.