K čemu vlastně slouží konsolidovaná účetní závěrka? Čím se odlišuje od standardní?

Konsolidovaná účetní závěrka poskytuje pohled na skupinu podniků, jako by byly jednou účetní jednotkou. Taková informace může být zajímavá i pro vlastníky – nezřídka se stává, že sestavením konsolidované účetní závěrky vlastník zjistí „pravdu“ o finanční situaci a výkonnosti celé skupiny, což může vést i ke změně strategie v řízení skupiny a v důsledku zlepšit celkovou finanční výkonnost.

Kdo konsolidovanou účetní závěrku používá? Jaké poskytuje informace?

Uživatelé konsolidované účetní závěrky jsou stejní jakou uživatelé individuální účetní závěrky – jen díky konsolidované účetní závěrce získají kvalitnější informace a celkový obrázek o skupině podniků.

K jakým změnám došlo v účetních předpisech? Jaké nové povinnosti z toho společnostem vyplývají?

Pravidla pro sestavení konsolidované účetní závěrky zůstávají stejná, jen se rozšířil okruh společností, které musí konsolidovanou účetní závěrku sestavovat.  Na základě novely zákona o účetnictví je pro povinné sestavení konsolidované účetní závěrky důležité překročení dvou z následujících kritérií: aktiva netto 100 mil. Kč, obrat 200 mil. Kč a 50 zaměstnanců.  Všechny tyto hodnoty se posuzují na tzv. konsolidovaném základě, tedy po vyloučení vzájemných vztahů mezi podniky ve skupině.

Jaká jsou největší úskalí při sestavení konsolidované účetní závěrky?

Největší úskalí souvisí se samotnou definicí skupiny a ovládané osoby, neboli nalezení odpovědi na otázku „kdo je kdo“. Kdo je ovládající osoba zejména v situacích, kdy kromě přímých vazeb mezi podniky ve skupině existují i vazby nepřímé. Kdo další do skupiny patří a je z pohledu skupiny dceřiným či už přidruženým podnikem.  Toto rozdělení je naprosto zásadní, přidružené podniky nejsou součástí skupiny a nevstupují tedy do velikosti obratu a aktiv pro posouzení limitů pro povinnou konsolidaci.

Je možné sestavovat konsolidovanou závěrku podle IFRS? Jaká jsou úskalí tohoto postupu?

Zákon o účetnictví umožňuje sestavení konsolidované účetní závěrky jak dle českých předpisů, tak dle IFRS.  Pokud skupina využije IFRS možnost, pak je potřeba, aby i individuální účetní závěrky vstupující do konsolidace byly připraveny dle IFRS, a to může být pro některé účetní jednotky nadměrně zatěžující.

Jaké má účetní jednotka možnosti, pokud konsolidovanou účetní závěrku nikdy dříve nesestavovala a neumí ji sestavit?

V tomto případě bych rozhodně doporučila spolupráci s odborníkem z oblasti konsolidací, zejména při sestavení první konsolidované účetní závěrky, identifikaci skupiny, stanovení výše konsolidačního rozdílu a nastavení konsolidačních pravidel.

S jakými úskalími se v této oblasti potýkají auditoři? Mají  vždy dostatečné znalosti?

Audit konsolidované účetní závěrky se do značné míry odlišuje od auditu individuálních závěrek společností. Zahrnuje mj. ověření správnosti vymezení konsolidačního celku, správnosti užití metod konsolidace a v neposlední řadě i znalost IFRS v případě, že je konsolidovaná účetní závěrka sestavována v souladu s nimi.

Co dělat, pokud se této oblasti Vaši auditoři nevěnují?

Tak jako daňoví poradci v komplikovaných kauzách, kdy klient obhajuje svá daňová tvrzení před soudem, spolupracují s advokáty, mohli by i auditoři v případě takových zakázek spolupracovat s někým, kdo má v oblasti konsolidace rozsáhlé praktické zkušenosti.  Nikdo z nás neumí všechno a naším cílem by měl být v první řadě spokojený klient, kterého nevystavujeme rizikům, že neplní zcela či zčásti své zákonné povinnosti.

Jaká jsou rizika, pokud by konsolidovaná účetní závěrka byla sestavena chybně? Případně nebyla sestavena vůbec?

Konsolidovaná účetní závěrka je povinně auditována.  To předpokládám vylučuje možnost, že by byla zveřejněna chybná konsolidovaná účetní závěrka.  Pokud by nebyla sestavena vůbec, hrozí konsolidující účetní jednotce pokuta až do výše 3 % konsolidovaných aktiv, což u velkých skupin může být poměrně významná částka.