V současné době se mnoho firem a občanů vyrovnává s přírodní katastrofou, která postihla naše území. Nemalé úsilí bude nutné vynaložit v rámci odklízení škod, které povodeň napáchala.

U podnikatelů (účetních jednotek) bude řešena zejména oblast dlouhodobého majetku případně zásob, u kterých došlo k částečnému nebo úplnému poškození. Účetní jednotky budou vynakládat finanční prostředky na opravu poškozených aktiv nebo budou nuceni tato aktiva vyřadit z důvodu nemožnosti jejich dalšího využití. Současně se předpokládá, že daná aktiva byla pojištěna, tzn. účetní jednotky budou žádat svou pojišťovnu o náhradu plnění na základě uzavřené pojistné smlouvy.

V tomto článku si shrneme problematiku z účetního pohledu a lehce zamíříme i do oblasti daňového zachycení škody na majetku v účetnictví účetní jednotky.

Účetní jednotka identifikuje položky, které byly živelnou pohromou zasaženy a vyhodnotí, u kterých bude provádět opravu (aktiva nejsou zcela poškozena a tedy bude možné je uvést do původního stavu v rámci ekonomických a technologických možností) a které vyřadí z důvodu totální škody.

Škoda na majetku

Pojem škoda je definován v účetních i daňových předpisech. Účetní předpisy považují za škodu fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních a subjektivních příčin. Zákon o daních z příjmů má obdobnou definici, a to, že škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.

Jinými slovy o škodě hovoříme v případě, kdy nemá poplatník jinou možnost než poškozené aktivum vyřadit – nelze opravit, prodat apod.

Poškozené aktivum v důsledku živelné pohromy (předpokládejme, že se bude jednat o dlouhodobý majetek) bude účetní jednotka vyřazovat ze své evidence. Měla by být jmenována škodní komise, která vyhodnotí dané aktivum a rozhodne o jeho vyřazení. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je také podpůrná evidence k samotnému vyřazení aktiva, zejména vyřazovací protokol obsahující jednotlivé náležitosti.

Na základě tohoto rozhodnutí bude v účetnictví provedeno vyřazení a to ve dvou krocích:

1. účetní zůstatková cena majetku k datu vyřazení bude zaúčtována na vrub (strana MD) účtu 549 – Ostatní provozní náklady a ve prospěch (strana Dal) účtu 08x – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku (případně účtu 07x – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku).
2. Pořizovací cena aktiva bude odúčtována zápisem MD účet 08x – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku (případně účet 07x – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku) a Dal účet 02x – Dlouhodobý hmotný majetek (případně 01x – Dlouhodobý nehmotný majetek).

V souvislosti se škodou v rámci živelní pohromy bude účetní jednotka řešit vyplacení pojistného plnění od pojišťovny. Zákon o daních z příjmů v rámci daňového posouzení uvádí, že výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce. Po nahlášení škodní události účetní jednotka předkládá jednotlivé dokumenty a vyčkává na potvrzení nároku. Náhrada škody představuje pro účetní jednotku výnos, o kterém bude účtovat v okamžiku jeho přiznání, a to ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní výnosy a současně na vrub účtu 378 – Jiné pohledávky (případně účet 388 – Dohadné účty aktivní).

V rámci daňového posouzení bude výnos z náhrady od pojišťovny (na účtu 648) plně zdanitelný a současně také hodnota zůstatkové ceny evidovaná v nákladech (na účtu 549) bude plně daňovým nákladem (po splnění zákonem stanovených podmínek).

Oprava majetku

Jak je z názvu patrné oprava oproti totální škodě představuje pouze částečné poškození aktiva. Účetní předpisy konstatují, že opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího stavu.  

Majetek, který je opravován v důsledku evidovaného poškození živlem nebude z účetnictví vyřazen, v rámci evidence majetku nedojde tedy ke změně pořizovací ceny ani zůstatkové ceny. V účetnictví budou zachyceny jednotlivé vynaložené náklady na opravy, které budou součástí nákladů účetní jednotky na účtu 511 – Opravy a udržování. V případě souvisejícího pojistného plnění od pojišťovny bude nárok zaevidován stejně jako je uvedeno výše u škody, tedy v okamžiku přiznání náhrady na účet 648 – Ostatní provozní výnosy a současně na účet 378 – Jiné pohledávky (případně účet 388 – Dohadné účty aktivní).

Z daňového pohledu budou náklady i výnosy vyhodnoceny obdobně jako u škody v rámci živelné pohromy, tzn. vynaložené náklady budou za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek daňově účinné a současně výnos z přijatého plnění od pojišťovny bude součástí daňového přiznání (zdanitelný výnos).

Co říci na závěr……

Škody na majetku z důvodu živelních pohrom (vichřice, povodeň, oheň) jsou bohužel nedílnou součástí podnikatelského, ale i občanského života. Nikdo si nepřeje, aby ho potkaly, ale příroda je někdy nepředvídatelná a dokáže napáchat mnoho škod.

Oblast účetnictví i daní na tyto případy pamatuje a snaží se účetním jednotkám (poplatníkům) v tomto směru vyjít co nejvíce vstříc, tzn. zejména v oblasti daňové uplatnit vynaložené výdaje v co nejvyšší možné míře za splnění zákonem stanovených podmínek.

Pokud byste měli dotazy k dané problematice neváhejte nás kontaktovat. Rádi Vám pomůžeme nalézt optimální řešení přímo pro Vás.