Ulehčení od administrativy zejména pro malé a střední podniky přináší nová směrnice Rady EU pro vytvoření integrovanějšího a digitalizovanějšího jednotného trhu. Státy teď mají dva roky na její implementaci a za tři a půl roku vstoupí v platnost.

O lepší dostupnost, obecně větší množství a důvěryhodnost údajů o společnostech se má mimo jiné postarat systém BRIS, tedy databáze obchodních rejstříků. Údaje v obchodním rejstříku běžně dostupné, jako název, registrační číslo, sídlo apod. by měly být pro všechny členské země nově k dispozici z jednoho místa a zdarma.

Často skloňovaná je v souvislosti s návrhem také transparentnost. Cílem je propojit systém BRIS se systémem propojení registrů skutečných majitelů (BORIS) a systémem propojení insolvenčních rejstříků (IRI), aniž by došlo ke změně nebo obcházení pravidel a omezení přístupu k informacím dostupným v těchto systémech.

Pro přeshraniční komunikaci mezi rejstříky bude sloužit jedinečný evropský identifikační kód (EUID) přidělený každé společnosti. Bude se skládat z prvků, které umožní mj. identifikaci členského státu rejstříku, vnitrostátního rejstříku původu a jasně identifikuje každou jednotlivou společnost.

Administrativě uleví i pravidla týkající se vnitrounijní jazykové bariéry. Ne všechny dokumenty bude nově nutné překládat, jednotné rejstříky zajistí snazší identifikovatelnost údajů, a například u zakladatelských právních jednání a stanov bude ověřený překlad vyžadován pouze tehdy, je-li to odůvodněno účelem, pro který má být listina použita.

Jedním z hlavních cílů navrhovaných opatření je usnadnit přeshraniční expanzi malých a středních podniků, zejména zrušením nebo omezením formálních náležitostí. Návrh zavádí digitální osvědčení společnosti EU a digitální plnou moc EU a uplatňuje zásadu „pouze jednou“, podle které by společnosti nebyly povinny předkládat své vlastní údaje zapsané v příslušných vnitrostátních obchodních rejstřících rejstříkům jiných členských států. Tyto listiny často musejí být legalizovány (opatřeny apostilou), která se už nově taktéž vyžadovat nebude.

Důsledkem úprav by mělo být nejen usnadnění administrativní práce, ale také s tím související úspora malých a středních podniků, kterou Rada odhaduje na přibližně 437 milionů EUR ročně.