Na silvestra odpalovaný ohňostroj tentokrát nebude ohlašovat jen začátek roku 2024, ale také konec lhůty, která byla poskytnuta dosud neevidovaným vlastníkům nemovitostí. Ti mají poslední měsíc na to, aby se o nemovitost přihlásili. Pokud tak neudělají, nemovitost připadne státu.

Rodinné domy, chaty, lesy, pole nebo třeba i garáže. To vše spadá mezi nemovitosti. Jejich specifikem je, že každá jednotlivá nemovitost musí být zapsána ve veřejném rejstříku. Katastr nemovitostí slouží jako nástroj jejich evidence, přispívá k právní jistotě a pomáhá při převodech. Česká republika se ale již několik desítek let potýká s problémem, kdy existující nemovitosti nemají dostatečně jasně evidovány vlastníky, což často vede například k neregulovaným převodům.   

1. ledna 2014 nabyly účinnosti dva podstatné zákony, a to občanský zákoník a katastrální zákon. Ty přinesly zásadní změnu v evidenci vlastníků nemovitostí. Uložily totiž katastrálním úřadům povinnost shromáždit údaje o všech nemovitostech s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Úřady pak vyvěsily tyto informace na úřední desky či na internet. Tím začala 1. ledna 2014 běžet desetiletá lhůta, ve které mají vlastníci možnost se o nemovitost přihlásit. V případě, že se o nemovitost nikdo nepřihlásí, stane se novým vlastníkem stát, a to z titulu opuštění nemovitosti.

Pokud se náhodou o nemovitost nikdo nepřihlásí, nemusí to nutně znamenat, že je nenávratně ztracena. 1. ledna 2024 totiž začíná běžet další desetiletá lhůta, na konci které stát nemovitost definitivně vydrží. To znamená, že ačkoli v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2033 již daná osoba není formálním vlastníkem nemovitosti, stále se může u soudu domáhat navrácení svého majetku. Takové řízení je ale zdlouhavé, finančně náročné a je v něm nutné prokázat, že je nemovitost aktivně obývána.

Nemovitosti s nedostatečně identifikovaným vlastníkem jsou takové, u kterých není v katastru nemovitostí zapsán žádný vlastník nebo nelze stávajícího vlastníka dostatečně identifikovat. Nejčastěji se jedná o situaci, kdy stávajícímu vlastníku chybí v evidenci některá z podstatných informací jako jméno, příjmení, adresa či datum narození. Druhým nejčastějším případem pak je situace, kdy bývalý vlastník již nežije a současný držitel nemovitosti svoji osobu v rámci dědického řízení správně nezapsal.

Alarmující je počet nemovitostí, který by mohl koncem roku státu připadnout. Nesprávně zapsaného vlastníka mělo totiž k 1. říjnu toho roku 142 074 nemovitostí. Valnou většinu pak tvoří pozemky, tedy orná půda, louky či lesy. Staveb, u kterých hrozí, že připadnou státu, je pak “jen“ zhruba 2 500.

Pokud si nejste jisti, jestli právě Váš pozemek nepatří do skupiny těch, které by mohly začátkem nového roku připadnout státu, je stále čas vše napravit. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových společně s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním dvakrát ročně zveřejňuje seznam těchto nedostatečně identifikovaných vlastníků. Úřady zveřejňují také brožuru, ve které jsou uvedeny informace, jestli taková nemovitost nepatřila Vašim předkům. V případě, že nesrovnalost skutečně objevíte, nenechte si vzít něco, co je vaše a neprodleně kontaktujte katastr nemovitostí.

Autor: David Fabián, Matyáš Hlaváček