Změna státního financování, ke které došlo v lednu roku 2020, připravila speciální školy o čtvrtinu prostředků – konkrétně jen za rok 2021 o 1,624 miliardy korun. Ty musejí školy získávat z jiných zdrojů, jako například navýšením školného. Nejvíce na to doplatily děti s těžkým kombinovaným postižením – ty ve škole potřebují individuální asistenty, na které nejsou peníze a děti jsou tak v řadě případů přenechány do domácí péče. V České republice je přitom téměř 14 tisíc dětí s těžkým kombinovaným postižením,

Do roku 2019 byly speciální školy financovány kombinací tzv. normativu a podpůrných opatření, kam patří především mzdy individuálních asistentů. V roce 2019 činil celkový normativ 2,843 miliardy, podpůrná opatření 3,669 miliardy a příspěvky na speciální pomůcky a vybavení 30 milionů korun – celkem tedy speciální školy získaly od státu 6,542 miliardy korun. V roce 2020 ale došlo ke zrušení dotací na podpůrná opatření a k následnému zvýšení normativ. Ty za letošní rok činí 4,918 miliardy, což ale znamená, že v důsledku zrušení podpůrných opatření došlo k celkovému poklesu státních dotací o 1,624 miliardy korun. Tento pokles je třeba financovat z jiných zdrojů – jako jsou navýšení školného nebo fundraising.

„Děti s těžkým kombinovaným postižením v České republice nemají ze zákona nárok na individuálního asistenta ke vzdělávání a při poskytování dotací speciálním školám se s financováním individuálních asistentů nepočítá. Kvalitní a bezpečné vzdělávání dětí s těžkým postižením přitom není bez individuálních asistentů prakticky možné. Zatímco v jiných státech je tento způsob výuky a rozvoje dětí s těžkým postižením podporován a úspěšně funguje, současný systém dotací v ČR tlačí speciální školy k tomu, aby děti s velmi těžkým kombinovaným postižením vůbec nepřijímaly. Ty pak zůstávají odkázány na domácí péči a vzdělávání,“ říká Dagmar Herrmannová, odbornice na vzdělávání dětí s kombinovaným postižením a ředitelka speciálního centra Smiling Crocodile, které se už deset let zaměřuje na vzdělávání a péči o děti s tím nejtěžším postižením.

„V důsledku zrušení dotací státu na podpůrná opatření došlo ke zvýšení finanční zátěže na rodiny s dětmi s těžkým kombinovaným postižením. Pokud chybí dodatečná finanční podpora z jiných zdrojů, bylo by nutné výpadek dotací kompenzovat zvýšením školného. To by muselo v průměru dosahovat 200 tisíc korun ročně, což přesahuje možnosti rodin,“ říká Polina Šarandina, konzultantka poradenské skupiny Grant Thornton.

„Novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, zrušila s účinností od 1. ledna 2020 možnost poskytování některých podpůrných opatření ve speciálních školách a třídách (tj. školách, třídách, odděleních a skupinách podle § 16 odst. 9) včetně hojně využívané podpory asistentem pedagoga. To má v praxi přímé negativní dopady na vzdělávání dětí se zvýšenou potřebou individuální podpory. Některé speciální školy tak tyto děti odmítají vzdělávat, jiné požadují od rodičů zajištění osobního asistenta, další zvyšují školné. Negativní dopady této novely tak bohužel už téměř dva roky odnášejí především ti nejzranitelnější – děti s těžkými zdravotními hendikepy a jejich rodiny,“ říká Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.

Podle kvalifikovaného odhadu poradenské skupiny Grant Thornton je nyní ve speciálních školách 13 758 dětí s těžkým kombinovaným postižením, které vyžadují individuálního asistenta. Počet takových dětí se přitom v posledních letech zvyšuje, do roku 2009 roste každoročně v průměru o 8,3 %.