V případě, že spolu jednají osoby vzájemně ekonomicky, personálně či jiným způsobem provázané, lze předpokládat, že si dohodnou smluvní podmínky, které se mohou lišit od podmínek, které by si mezi sebou dohodly osoby nezávislé.  I když se může zdát, že se jedná o zcela přirozenou věc, z pohledu státu, kterému by tímto vznikly významné daňové výpadky, tomu tak není. Z tohoto důvodu jsou pak stanovena jistá opatření, aby nadstandardní výhody dohodnuté mezi spojenými osobami neměly nepříjemné dopady na státní rozpočet. Na druhé straně ovšem vznikají situace, kdy by naopak bylo nespravedlivé nebo v rozporu s evropským právem zdaňovat transakce mezi spojenými osobami.

Kdy se jedná o spojené osoby v daních

Výklad termínu „spojené osoby“ je možné nalézt ve třech významných daňových zákonech, v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP), v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (ZDPH) a v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZoR). Podle § 27 odst. 7 ZDP se pro účely ZDP a ZoR rozumí spojenými osobami:

• Přímo kapitálově spojené osoby, jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech.
• Nepřímo kapitálově spojené osoby, jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby anebo se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob.
• Jinak spojené osoby, za které se považují např. osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení či kontrole jiných osob, ovládající a ovládaná osoba, atd.