Jak jsme upozornili na semináři k aktualitám a novinkám v oblasti daní, kromě reakce na aktuální pandemii se v oblasti transferových cen posunulo i vnímání a pojetí pravidel vnitroskupinového financování. Český správce daně zveřejnil v tomto roce překlad a základní informace k novým pokynům OECD k převodním cenám v oblasti finančních transakcí uskutečňovaných mezi spojenými osobami, které mají být vnímány jako doplnění a nové části základní Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy z roku 2017.

Jak jsme shrnuli na semináři, za základní tezi těchto pokynů považujeme výklad principu tržního odstupu ve financování tak, aby byla reflektována pozice daného dlužníka a hodnoceného instrumentu. Jako preferovaná metoda je jednoznačně doporučována metoda srovnatelné ceny pro daného dlužníka a daný instrument, dohledaná interně či například pomocí specializovaných databází. Důrazně varujeme před užitím postupů, které naopak s pozicí daného dlužníka nijak nepracují (obecná makroekonomická data, časové řady dostupné na webových stránkách ČNB či oceňovací postupy sloužící například k odhadu požadované výnosnosti aktiv atd).

Jako oporu výše uvedeného lze uvažovat například i nedávné rozhodnutí německého Spolkového finančního soudu k výši úroků uplatňovaných německým dlužníkem, kdy soud preferuje právě metodu zvolenou daňovým subjektem, vycházející z individuálního ratingu daného dlužníka. Tuto metodu upřednostnil před názorem správce daně, opírajícího se o logiku metody cost plus.