Brno, 16. února 2021 – 11. února 2021 byl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh zákona umožňující vyplácet zaměstnancům v karanténě příspěvek až ve výši 370 Kč nad rámec běžné nemocenské za každý kalendářní den po dobu prvních 10 dnů karantény (Sněmovní tisk č. 1153). I přes dílčí výhrady nevylučujeme, že by návrh skutečně mohl přispět ke zvládnutí současné tíživé epidemické situace. S čím se však nemůžeme ztotožnit, je fakt, že k tomuto návrhu byly připojeny dva zcela nesouvisející pozměňovací návrhy, které zbytečně a neodůvodněně navýší administrativu zaměstnavatelům a ztíží přijímání nových zaměstnanců. Za zcela bezprecedentní považujeme to, že tyto zásadní změny, které s daným návrhem nijak nesouvisí, neprošly standardním legislativním procesem a byly načteny až v průběhu projednávání návrhu zákona, který byl schválen ve stavu legislativní nouze a nebylo tedy možné je jakkoli připomínkovat.

První z těchto návrhů zavádí pro zaměstnavatele zcela novou povinnost oznamovat do 8 dnů nástup a ukončení zaměstnání realizovaného na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a to i v případě, kdy nevznikla účast zaměstnance na nemocenském pojištění. Porušení této povinnosti je navíc sankcionováno zcela neúměrnou pokutou v částce až 1 mil. Kč. Navýšení administrativy, která bude z tohoto titulu plynout, je zcela neadekvátní a výrazně zkomplikuje evidenci v této oblasti. „Je potřeba si uvědomit, že dohody o provedení práce jsou v souladu s jejich podstatou využívány pro krátkodobé úvazky. V mnoha případech trvají i jen jeden den či několik málo dnů a je běžné, že u jednoho zaměstnavatele je souběh velkého počtu zaměstnanců zaměstnaných na základě tohoto typu dohody. Jde například o příležitostné zaměstnávání studentů nebo důchodců,“ uvádí místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Pavla Břečková.

Výhodou těchto typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je právě operativnost a dosavadní malá administrativní náročnost. Uvedená změna tak může vést ke snížení počtu případů, kdy bude tento typ dohod využíván. Stát by měl zvláště v této době naopak přispívat k zaměstnanosti, tj. umožnit zaměstnávat alespoň na základě těchto typů dohod a ne zavádět další administrativní zátěže. „Argument, že tyto dohody jsou zneužívány, který zazněl při načtení návrhu, není relevantní. Zneužít je možné cokoliv a od toho je zde stát, aby případné zneužívání kontroloval a případné porušení práva sankcionoval. Nelze postupovat způsobem, že stát svoji odpovědnost přenese na zaměstnavatele a uloží jim další administrativní povinnost, a to zejména v dnešní složité době,“ říká předseda Expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy ČR, Jiří Nekovář.
 
„Podobně je to u druhé změny, která „oživuje“ povinnost zaměstnavatele hlásit všechna nová pracovní místa, tj. i ty, u kterých má už dopředu vybraného nového zaměstnance. Jde o zcela zbytečné byrokratické opatření, které nijak nepomůže k vytváření nových pracovních míst či udržení těch stávajících,“ uvádí daňový poradce a vedoucí Sekce správy daní a poplatků, Tomáš Hajdušek. 
Pokud zaměstnavatel nemůže sám nabízenou pracovní pozici obsadit, lze očekávat, že nové pracovní místo nahlásí Úřadu práce dobrovolně. „Nevidíme žádný efekt takového hlášení v případě, kdy zaměstnavatel nepotřebuje součinnost Úřadu práce,“ doplňuje Hajdušek. 

Se zavedením nových povinností zaměstnavatelů nesouhlasí ani Česká advokátní komora. „Nově schválené povinnosti a sankce, které mohou být ukládány zaměstnavatelům za jejich porušení, evidentně nejsou těmi, které by přispěly k řešení stávající pandemické situace nebo motivovaly zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. Je tedy zcela nemístné, aby o jejich schválení rozhodovala Poslanecká sněmovna v režimu legislativní nouze bez standardního připomínkového řízení,“ konstatuje místopředsedkyně České advokátní komory, Monika Novotná.

„V obou případech jde o situace, kdy má stát zájem shromažďovat další informace. Otázkou je nejen jejich budoucí využití, ale především adekvátnost mezi přínosem pro stát a zbytečnými náklady a administrativou, kterou to přinese,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR, Tomáš Prouza.

„Tyto návrhy s předmětnou materií vůbec nesouvisí. Takovéto zásadní změny musí projít připomínkováním a odborná veřejnost včetně zaměstnavatelů, zástupců podnikatelů a komor, musí mít možnost se k nim vyjádřit. Jsme přesvědčeni, že jde o ukázkový příklad zneužívání stavu legislativní nouze, ve kterém byl zákon schválen. Bohužel nejde o první případ, kdy takto stát postupuje. Nelze v této souvislosti nezmínit, že podobně bylo postupováno i v případě zavedení nesmyslné jednodenní lhůty na hlášení přijetí nových zaměstnanců. Tímto způsobem v této, pro zaměstnavatele složité, době rozhodně nejde postupovat,“ vysvětluje člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a vedoucí Sekce daně z příjmu právnických osob, Jiří Nesrovnal.

Pevně věříme, že na tyto změny se při svém projednávání zaměří Senát a budou z návrhu vypuštěny. V této složité době by stát měl zaměstnavatelům pomáhat a nikoli jim házet klacky pod nohy tím, že na ně bude navalovat další zbytečnou administrativní zátěž.

Zdroj: Komora daňových poradců ČR.

O Komoře daňových poradců ČR
Komora daňových poradců České republiky je samosprávnou profesní organizací daňových poradců. Její existence je dána zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. Tento zákon upravuje postavení a činnost daňových poradců i činnost samotné Komory. Aktuálně sdružuje 5 015 daňových poradců a eviduje 1 192 společností vykonávající daňové poradenství.
KDP ČR zejména chrání a prosazuje oprávněné zájmy daňových poradců, vytváří předpoklady pro zvyšování jejich kvalifikace a profesionální úrovně, dohlíží na řádný výkon daňového poradenství a usměrňuje činnost daňových poradců v souladu s právními předpisy. 
Komora je členem CFE Tax Advisers Europe. Tato instituce hraje důležitou roli v prosazování zájmů daňových poradců v Evropě a v koordinaci postupů daňových komor ve vztahu k evropskému daňovému právu. Současně CFE provozuje Evropský seznam daňových poradců, který lze nalézt na adrese www.cfe-eutax.org.

Více naleznete na www.kdpcr.cz.