Ministerstvo financí zveřejnilo pracovní verzi aktualizovaného návrhu nového zákona o účetnictví a návrh zákona, kterým se v této souvislosti mění další zákony. Byť návrh nového zákona o účetnictví uvádí účinnost od 1. 1. 2025, s ohledem na délku legislativního procesu očekáváme účinnost až od 1. 1. 2026 a nelze ani vyloučit posun na 1. 1. 2027. 

Nicméně některá ustanovení se díky konsolidačnímu balíčku či případným dílčím novelám stávajícího zákona o účetnictví dostaly v platnost dříve.  Pojďme si je stručně připomenout.

Možnost využití funkční měny – platí již  od 1. 1. 2024 (Vyhláška č. 443/2023)

Aktuálně je možnost účtovat nejen výhradně v CZK, ale i v měnách v EUR, USD nebo GBP. Rozhodnutí o změně je na účetní jednotce a mělo by se opírat o posouzení stávající situace,  ale i o vyhodnocení budoucího vývoje ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

Nerealizované kurzové rozdíly – platí již od 1. 1. 2024

Jedná se o možnost nově zdaňovat pouze realizované kurzové rozdíly, tj. ty, které vznikly při úhradě závazku nebo pohledávky v cizí měně. Nerealizované kurzové rozdíly se v tomto případě do základu daně zahrnovat nebudou. Zde však platí, že své rozhodnutí musí účetní jednotka správci daně oznamovat, a to do 3 měsíců daného zdaňovacího období. I vystoupení z tohoto režimu podléhá zákonné regulaci.

Změna stanovení čistého obratu od 1. 1. 2024 (Vyhláška č. 443/2023)

Čistý obrat je nově definován jako výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Zvláštní definici obratu mají v zákoně o účetnictví banky, spořitelní a úvěrní družstva a pojišťovny a zajišťovny.  A dále pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání, se čistým obratem rozumí výše výnosů za účetní období.

Vyhláška č. 500/2002 Sb. v této souvislosti uvádí, že pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.  A dále, že pro účely určení čistého obratu se nepřihlíží k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos podle odstavce 1 vykazován.  Například některé tržby z prodeje materiálu mohou naplnit definici obratu a je tedy irelevantní, že jsou vykazovány v položce ostatních provozních výnosů.

Pro změnu kategorie účetní jednotky při změněné definici obratu, ale platí stávající pravidla, nejbližším okamžikem změny v kategorii účetní jednotky tak může být až rok 2026.

Změna kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2024

Dne 21. prosince 2023 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna novela směrnice č. 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, které ve vazbě na inflaci zvyšuje přibližně o 25 % hodnotu obratu a aktiv pro kategorizaci účetních jednotek. Tato novela nabyla účinnosti dne 24. prosince 2023.  Limit vztahující se k počtu zaměstnanců zůstává beze změny.

Dle směrnice č. 2013/34/EU musí změna platit od 1. 1. 2024 a v této souvislosti očekáváme změnu ve stávajícím zákonu o účetnictví.

Změna obsahu Výroční zprávy od 1. 1. 2024

Součástí výroční zprávy je Zpráva o udržitelnosti ( = informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky ). Aktuálně má povinnost vyhotovit tuto zprávu účetní jednotka, která je obchodní korporací nebo subjektem veřejného zájmu nebo by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu a k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.  Takto stanovené limity se mají pro 2025 a 2026 postupně snižovat. V zákoně jsou stanoveny i výjimky z povinnosti vyhotovit Zprávu o udržitelnosti.

Zpráva o daních z příjmů ( § 32m zákona o účetnictví 563/1991)

Povinnost zpracovat a zveřejnit zprávu o daních z příjmů byla do zákona o účetnictví implementována s účinností od 1. 1. 2024. Týká se pouze samostatných účetní jednotek nebo skupin, jež mají zahraniční přesah, a jejichž roční obrat přesahuje 19 mld. Kč, případně 750 mil. EUR, a to až u účetních období započatých od 22. 6. 2024 (v případě, že účetním obdobím je kalendářní rok, pak tedy od roku 2025).  Dosažení stanoveného limitu ročního obratu se posuzuje za dvě po sobě jdoucí účetní období, přičemž zpráva o daních z příjmů se poprvé připravuje za druhé účetní období, ve kterém bylo dosaženo určeného obratu. Čistě české skupiny či české samostatné účetní jednotky nejsou povinny zprávu o daních z příjmů sestavovat a zveřejňovat.

V současnosti nelze využít jednotný formulář pro zprávu o daních z příjmů, který by měl shodnou formu v rámci celé Evropské unie. Zákon o účetnictví však definuje povinné náležitosti zprávy o daních z příjmů. Zjednodušeně by zpráva o daních z příjmů měla obsahovat informace, které byly dosud reportovány ve Zprávě o vztazích s propojenými osobami (CbC Reporting). Smyslem vyhotovení zprávy o daních z příjmů je podat informace o tom, v jakém státě jsou placeny daně z příjmů a jaká je jejich výše.

V případě konsolidace v EU je povinnost sestavovat a zveřejnit v EU státě konsolidující entity. V ČR má povinnost zveřejnit česká konsolidující entita nebo konsolidující entita ze zemí mimo EU. Uveřejnění se provede prostřednictvím veřejně přístupného rejstříku, a to do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.

Pokud byste měli zájem probrat některé body detailněji, neváhejte se na nás obrátit.