Od 31. 12. 2023 je účinný zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, který je implementací evropské směrnice a OECD pravidel. V současnosti je v Poslanecké sněmovně novela tohoto zákona (viz náš dřívější článek zde).

Ačkoli by dle novely měly být první informační přehledy a přiznání k dorovnávací dani podávány nejdříve v roce 2026 (v případě účetního období jako kalendářního roku, bude nutno informační přehled za rok 2024 podat do konce června 2026 a přiznání do konce října 2026), již nyní je nutné vzít dorovnávací daně v úvahu.

Společnosti, kterých se dorovnávací daně týkají, mají totiž povinnost již ve své účetní závěrce za rok 2024 zveřejnit, zda vůbec a případně v jaké výši budou dorovnávací daně platit. Jedná se jak o českou vnitrostátní dorovnávací daň, tak o přiřazovanou dorovnávací daň.

Ačkoli je společnost poplatníkem dorovnávací daně, neznamená to automaticky, že musí tuto dorovnávací daň kalkulovat. V mnoha případech lze využít výjimek nebo tzv. bezpečných přístavů, které mohou zjednodušit případné administrativní břemeno (např. vycházet z dat pro účely Zpráv dle zemí, tzv. Country by Country Reporting).

Týkají se vás dorovnávací daně? Na co nezapomenout v účetní závěrce 2024?

Dle § 39 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, platí, že účetní jednotka, která účtuje o odložené dani a která je poplatníkem dorovnávací daně, v příloze v účetní závěrce uvede

1. informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,
2. informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu odložené daně, a
3. část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.

Nad rámec výše uvedeného doporučujeme s ohledem na složitá pravidla stanovení dorovnávacích daní uvádět v příloze účetní závěrky i další doplňkové informace (např. využití „bezpečných přístavů“, uplatnění alternativních postupů apod.).

Samotná kalkulace dorovnávacích daní (pakliže nebude využito „bezpečných přístavů“) je poměrně složitá a časově náročná a často bude třeba informací o dalších členských entitách skupiny v České republice, nemluvě o tom, že většinou nebude provedena na základě účetnictví dle českých účetních principů. Pokud by tedy pro účely účetní závěrky byla provedena pouze předběžná kalkulace dorovnávacích daní, pak by zřejmě byl náklad na dorovnávací daň účtován skrze rezervu na daň z příjmů, zatímco v případě finální podrobné kalkulace by se účtovalo přímo na splatnou daň z příjmů.

Podléháte-li dorovnávacím daním, jsme připraveni vám asistovat (např. s kalkulací „bezpečných přístavů“ či předběžnou kalkulací dorovnávací daně). S ohledem na složitost výpočtů a množství podmínek stanovených pro účely dorovnávacích daní doporučujeme se obrátit na Vaši kontaktní osobu v Grant Thornton nebo na naše specialisty z Centre of Excelence v oblasti dorovnávacích daní pro Českou republiku a Slovensko, Petra Němce či Martina Hahna. Pro více informací o dorovnávacích daní – viz odkaz.