Je to již více než rok, kdy jsme i u nás zaznamenaly první případ koronaviru a na mnoho společností dopadly vládní nařízení a další restrikce. V současné době společnosti dokončují nebo se připravují na sestavení účetní závěrky. Přestože se účetní předpisy nijak nezměnily, měly by společnosti kvůli pandemii při jejím sestavení věnovat některým oblastem zvýšenou pozornost. Cílem tohoto článku je Vám některé tyto oblasti přiblížit.

Předpoklad nepřetržitého trvání (going concern)

Při sestavení účetní závěrky musí společnosti vždy vyhodnotit, zda je splněn předpoklad nepřetržitého trvání, který je definován jako schopnost pokračovat ve své činnosti alespoň následujících 12 měsíců po rozvahovém dni. Za normálních okolností nebývá vyhodnocení tak komplikované, ale v současné situaci mohou existovat skutečnosti, které předpoklad trvání ohrožují. Mezi tyto faktory obecně patří:

• uzavření provozoven, zákaz činnosti,
• prudký pokles počtu zakázek,
• omezené výrobní prostředky (materiál, pracovní síla, subdodávky, zboží),
• předlužení,
• druhotná platební neschopnost,
• havárie, živelní pohromy, ekologické katastrofy,
• politická situace, nepokoje, války.

Je zjevné, že mnoho těchto faktorů se v roce 2020 stalo realitou, a proto je potřeba věnovat vyhodnocení nepřetržitého trvání náležitou pozornost.

V případě, že vedení společnosti vyhodnotí, že předpoklad nepřetržitého trvání je porušen nebo ohrožen musí společnost odpovídajícím způsobem upravit metody použité pro sestavení účetní závěrky a také o tom odpovídajícím způsobem informovat její uživatele v příloze v účetní závěrce.

Stálá aktiva

Majetek je u mnoha společností nejvýznamnější položkou aktiv. Zároveň je majetek pořizován na dlouhou dobu a společnosti většinou předpokládají, že jej budou plně využívat. Omezení provozu může zapříčinit znehodnocení dříve pořízeného majetku. Při sestavení účetní závěrky je proto nutné posouzení, zda nedošlo ke snížení účetní (zůstatkové) ceny jednotlivých položek majetku. Účetní zůstatkovou cenu porovnáváme s tzv. užitnou hodnotou, která je nejčastěji definována jako čisté očekávané peněžní toky, které poplynou společnosti z využívání aktiva. Opravná položka se tvoří v případě, kdy je jeho užitná hodnota zjištěná inventarizací výrazně nižší, než je jeho ocenění v účetnictví (a toto snížení hodnoty nelze považovat za definitivní). Opravná položka představuje pouze dočasné snížení hodnoty aktiva. V souvislosti s tvorbou opravných položek k dlouhodobému majetku musí společnosti myslet i na odpovídající úpravu odpisového plánu.

Stálými aktivy nejsou jen budovy, stroje či auta, ale patří sem i dlouhodobý finanční majetek. Mezi tyto položky patří i obchodní podíly, na jejichž ocenění mohla mít pandemie velký vliv. V případě, že společnost oceňuje dané podíly ekvivalencí postupuje stejně jako v předchozích letech. V případě, že společnost oceňuje podíly pořizovací cenou, může opět existovat titul pro opravnou položku a platí zde tedy obdobná pravidla (nutnost prověření) jako u opravné položky hmotného/nehmotného majetku. Zároveň se může stát, že hodnota podílu oceněná ekvivalencí či opravnou položkou bude mít najednou nulovou hodnotu a společnost tak může zaznamenat výrazný propad svých stálých a zároveň celkových aktiv.

Zásoby

Společnosti by při sestavení účetní závěrky měly vždy posoudit, zda nejsou evidované zásoby (zboží, výrobky) nadhodnoceny. V praxi to znamená porovnání jejich ocenění v účetnictví ve vztahu k jejich předpokládané prodejní ceně snížené o náklady spojené s prodejem. Pokud společnost zjistí, že ocenění v účetnictví je vyšší, měla by vytvořit opravné položky a promítnout tak předpokládanou ztrátu v nákladech. Zároveň může mít aktuální situace vliv na změnu politiky tvorby opravných položek. Mnoho společností tvoří opravné položky u zásob dle kritéria doby bez pohybu (tedy dle obrátkovosti zásob), ale v současné době nemusí být toto kritérium dostatečné. Opravné položky mohou být tvořeny např. i z důvodu velkého předzásobení, kdy společnost nemá jistotu, že všechny zásoby prodá. Může také nastat situace, kdy společnost bude muset provést odpis zásob ve větším rozsahu – např. u specializovaných zásoby či zásob s omezenou dobou trvanlivosti, které již nebude moci prodat.

Pohledávky

Pohledávka vyjadřuje nárok na budoucí finanční tok a měla by proto být v účetní závěrce vykázána ve výši skutečně očekávaného finančního toku. V účetnictví se pohledávky obecně oceňují jmenovitou hodnotou sníženou o případnou opravnou položku. Společnosti by měly v současné době, kdy se ekonomické postavení mnoha společností zhoršilo, věnovat oblasti pohledávek náležitou pozornost. Neznamená to jen vyhodnocení tvorby opravných položek k rozvahovému dni či zasílání upomínek k pohledávkám po splatnosti. Společnost může snížit riziko vzniku pochybných či nedobytných pohledávek např. pravidelným prověřováním ekonomické situace odběratelů, zvýšením záloh na své dodávky či prostřednictvím záruk apod. K rozvahovému dni je pak potřeba připravit si analýzu předpokládaných úhrad pohledávek a identifikovat ty, kde existuje riziko jejich částečného nebo úplného neuhrazení. Stejně jako v případě opravné položky k zásobám tvoří mnoho společností i opravné položky k pohledávkám na základě časového kritéria, tedy určitým procentem dle jejich doby po splatnosti. V současné situaci by ale vyhodnocení potřeby opravných položek mělo být spíše individuální dle aktuální bonity jednotlivých odběratelů, neboť pochybnými mohou být častěji i pohledávky jen krátkou dobu po splatnosti nebo i pohledávky, které ještě po splatnosti vůbec nejsou.

Rezervy

Rezervy jsou obecně určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je známá, a u nichž je k rozvahovému dni pravděpodobné nebo jisté že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. V souvislosti s pandemií existuje více titulů, u kterých by společnosti mohly mít titul pro tvorbu rezerv. Patří mezi ně např. propouštění zaměstnanců a tvorba rezervy na odstupné, odstoupení od smlouvy a tvorba rezervy na smluvní pokutu, nevýhodné smlouvy a tvorba rezervy na související ztráty či restrukturalizace. Rezerva, resp. související náklad s tvorbou rezervy, se vždy účtuje do období, kdy došlo k rozhodnutí či identifikaci potenciální ztráty (nákladu). Výše rezervy by měla být tvořena dle nejlepšího odhadu nákladů, které pravděpodobně nastanou, či částky, která bude potřeba vynaložit k vypořádání závazku.

Státní podpora a antivirové programy

Některé vládní podpůrné programy v souvislosti s koronavirem jsou v podstatě dotací (např. Antivirus – podpora zaměstnanosti). U mnoha společností může jít o první případ, kdy bude o dotaci účtováno. To s sebou nese potřebu správně posoudit situaci a její zachycení v účetnictví. Posouzení je samozřejmě potřeba udělat dle aktuální situace. Nicméně obecně platí, že podpůrné programy mají schvalovací proces a jejich poskytnutí je nejisté, protože může dojít k zamítnutí žádosti. O dotaci by mělo být účtováno až v okamžiku, kdy je její poskytnutí nepochybné, což může být u koronavirových podpůrných programů v některých případech až okamžikem obdržení peněžní částky. Může tak dojít k časovému nesouladu v zaúčtování dotace a titulu, na který byla poskytnuta (např. mezd). Při sestavení účetní závěrky je tedy nutné vyhodnotit, zda a jakým způsobem bude přijatá podpora (dotace) promítnuta do účetnictví účetní jednotky.

Schvalování a výplata podílu na zisku

Na základě sestavené účetní závěrky rozhoduje valná hromada společnosti mimo jiné o způsobu vypořádání dosaženého výsledku hospodaření. V kompetenci valné hromady je mimo jiné i rozhodnutí o nároku společníků/akcionářů na podíly na zisku. Valná hromada již nicméně nerozhoduje o samotné výplatě. Toto rozhodnutí je v kompetenci statutárního orgánu, který má za povinnost před výplatou posoudit ekonomickou situaci společnosti, a to zejména s ohledem na to, zda výplata nezpůsobí společnosti úpadek. Může se tedy stát, že přestože valná hromada rozhodne o nároku společníků na podíly na zisku, statutární orgán rozhodne, že tyto podíly na zisku nevyplatí, nebo je vyplatí jen částečně.

Závěr

Jak bylo řečeno již v úvodu, účetní předpisy, a tedy pravidla pro sestavení účetní závěrky, se s pandemií koronaviru nezměnily. Významně se ale změnila ekonomická situace mnoha společností a s ní i rizika, která je potřeba v rámci sestavení účetní závěrky posoudit a promítnout v účetnictví. Některým oblastem účetní závěrky, které společnosti považovaly za rutinní, se nyní musí věnovat individuálně. Pokud byste potřebovali v rámci procesu sestavení účetní závěrky poradit, např. posoudit přiměřenost zvolené metodiky tvorby opravných položek nebo si nejste jistí s vyhodnocením a případnými dopady na going concern, neváhejte se na nás obrátit.