V rámci rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále „ÚOHS“) není žádnou novinkou, že nevymáhání smluvní pokuty zadavatelem veřejné zakázky, ačkoli byla smluvní pokuta sjednána, je nedovolenou podstatnou změnou závazku.

Pro mnohé však může být novinkou, že podstatnou změnou závazku může podle NSS být, když zadavatel sice smluvní pokutu vybírá, zato s velkým časovým odstupem – ale stále před uplynutím promlčecí doby.

Tak totiž NSS rozhodl v případě sporu města Stochov (dále „Město“) a Ministerstva pro místní rozvoj (dále „Ministerstvo“)[1]. Město uzavřelo smlouvu o dílo s dodavatelem. Ten se však s provedením díla dostal do prodlení. Po zdárném dokončení a předání díla zažádalo Město Ministerstvo o vyplacení dotace. Při ověřování žádosti o dotaci však vyšlo najevo, že Město neuplatnilo vůči dodavateli svůj nárok na smluvní pokutu z prodlení, a dotace tak byla částečně snížena.

Město se domáhalo vyplacení zbytku dotace soudní cestou. Nejenže se mu však nedostalo od soudů pochopení, ale jeho snaha vedla i k rozhodnutí NSS, které může být nepříjemností i pro mnohé další zadavatele a hlavně dodavatele.

NSS totiž rozhodl, že: „I pokud se ji (smluvní pokutu) nakonec rozhodne uplatnit, ale učiní tak s velkým časovým odstupem, byť před promlčením nároků, znamená to, že dodavatel smluvní pokutu musí hradit podstatně později, než plynulo ze zadávacích podmínek. S ohledem na časovou hodnotu peněz … představuje i takovéto výrazně opožděné uplatnění smluvní pokuty samo o sobě zvýhodnění.“

NSS dále argumentuje tím, že pozdějším vymáháním smluvních pokut dochází de facto k jejich snižování s ohledem na inflaci („časová hodnota peněz“). A nejen to. Pozdním vymáháním dochází dle NSS k znevýhodnění dodavatelů, kteří v době zadávacího řízení považovali takovou pokutu, kdyby byla vymáhána ihned, za riskantní.

Ve svém rozhodnutí NSS zdůraznil, že u každého případu bude potřeba posoudit okolnosti a uvedl několik důvodů, kvůli kterým se prodlení s vymáháním smluvní pokuty nemusí stát podstatnou změnou závazku. Těmi mohou být například zkoumání spornosti nároků nebo shromažďování důkazů k jejich uplatnění.

Pokud se však zadavatel rozhodne dočasně smluvní pokutu nevymáhat z důvodu déle trvajícího plnění, servisní smlouvy a v dalších situacích, kdy si chce s dodavatelem uchovat dobré vztahy, bude se jednat o neoprávněné zvýhodnění dodavatele. Lze tedy očekávat, že zadavatelé budou u smluvních pokut postupovat ještě nekompromisněji.

[1] 8 Afs 157/2021- 35 - text (nssoud.cz)