Při slově „konsolidace“ se řadě finančních ředitelů orosí čelo. Zejména bez předchozích zkušeností pro ně představuje její příprava a sestavení výzvu, k jejíž realizaci jsou v řadě případů spíše „donuceni“ vnějšími okolnostmi, než, že by ji podstupovali dobrovolně. Mezi ony vnější okolnosti často patří požadavky financujících bank, mateřských společností nebo legislativní požadavky.

Přitom právě správné sestavení konsolidované účetní závěrky je základním předpokladem pro znalost skutečné finanční situace skupiny a jejího hospodářského výsledku. Zjednodušeně řečeno, na tom, že jsem něco prodal sám sobě, jsem nezbohatl. Stejně tak jsem nezdvojnásobil svoje jmění, když jsem z jedněch finančních prostředků založil dvě společnosti. V případě větších skupin podniků jsou tak informace obsažené v individuální závěrce mateřské společnosti prakticky bezcenné.

V minulém roce došlo vlivem transpozice evropských předpisů do novely zákona o účetnictví ke snížení limitů pro povinnost konsolidace. Přestože evropské požadavky kladené na jednotlivé členské státy ležely výše, rozhodl se český zákonodárce pro jejich snížení. Díky tomu se povinnost konsolidace dotkla daleko více společností, než tomu bylo v minulosti. A právě proto, že řada z Vás řeší otázku sestavení konsolidované účetní závěrky nově nebo ještě zpracovává dojmy z prvního „konsolidování“ roku 2016, přinášíme Vám toto číslo věnované tématu konsolidací.

Určitě si nenechte v tomto čísle ujít rozhovor s kolegyní Alicí Šrámkovou, jednou z předních odbornic v této oblasti v České republice! Se správným partnerem se nemusíte obávat ani složitějších otázek, které Vás mohou při konsolidaci potkat. Kromě základních otázek v oblasti konsolidované účetní závěrky Vás Alice také seznámí s možnými úskalími, kterým můžete při jejím sestavení čelit. Praktickou stránku procesu sestavení konsolidace Vám představím v článku Konsolidace – jak na to. Tématické vydání newsletteru doplňuje článek Štěpána Osičky k povinnostem vztahujícím se ke Country by Country Reportingu.