Rok se s rokem sešel a někteří z vás opět stojí před rozhodnutím, jak obdarovat své obchodní partnery, či zaměstnance. V poslední době je stále populárnější pro tyto účely využít dárkové poukazy, kdy si obdarovaný vlastně může sám vybrat, co se mu zrovna líbí a co by ho nejvíce potěšilo.

Pokud se dárkové poukazy rozhodne darovat i vaše společnost víte, jaký daňový režim aplikovat? Daňový režim se v takovém případě odvíjí od toho, komu bude dárkový poukaz poskytnut, tedy zda zaměstnanci nebo obchodnímu partnerovi. Zajímavé je tuto problematiku porovnat i s případy, kdy společnost vydává vlastní vouchery, které následně prodává zákazníkům, ale již za úplatu.

Zaměstnanci

Dárkové poukázky může společnost samozřejmě poskytnout i svým zaměstnancům. Na tuto skutečnost je nutné se dívat dvojí optikou, a to jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele.

Zaměstnanec od zaměstnavatele obdrží dárkový poukaz. Jedná se o jeho zdanitelný příjem, nebo je příjem z tohoto dárkového poukazu osvobozen? Odpověď nalezneme v § 6 odst. 9 písm. g) zákona o dani z příjmu. Dané ustanovení umožňuje osvobodit u zaměstnance voucher, který je poskytnut z fondu kulturních a sociálních služeb případně ze zisku společnosti po zdanění až do výše 2 000 Kč ročně. Aby byl daný poukaz u zaměstnance osvobozen, musí být poskytnut v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb.

Další možností využití dárkové poukazu pro zaměstnance je poskytnutí voucheru na předem specifikované zboží a služby jako je voucher na využití zařízení péče o děti předškolního věku, na kulturní, sportovní a společenské akce, či na využití rekreačních (limit 20 000 Kč na zdaňovací období), nebo vzdělávacích zařízení. Zákonem č. 170/2017 Sb. se pak rozšířil a blíže specifikoval seznam zboží a služeb zdravotního charakteru. Nově mezi dané zboží a služby patří například pořízení zboží a služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, ale také pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis mimo zdravotnická zařízení. Důvodem této úpravy byla skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice. V případě, že se jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí. Dále se seznam rozšířil o příspěvky na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti mimo knihy, ve kterých reklama nepřesahuje 50 % plochy.

Nejenže jsou výše uvedené dárkové poukazy pro zaměstnance osvobozeny od daně z příjmu, současně se jedná také o benefity nepodléhající zdravotnímu a sociálnímu pojištění.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne poskytnout vouchery na výše popsané benefity, bude se u něj jednat vždy o daňově neznatelný náklad.

Obchodní partneři

Další alternativou, jak využít voucher, je poskytnout jej na nákup třeba i vlastních výrobků obchodním partnerům společnosti. V tomto případě je ovšem přístup ministerstva financí velmi striktní, neboť již v roce 2006 se v rámci koordinačního výboru došlo k závěru, že povahou reklamního a propagačního předmětu je dle jejich stanoviska věc, která má určitou užitnou a estetickou hodnotu, a to sama o sobě.  Dle výše uvedeného stanoviska ministerstvo v tomto případě uvádí, že propagační dárky ve formě poukázek, nelze uznat jako daňově uznatelný náklad. Legislativa se může samozřejmě vyvíjet, stejně jako je tomu v případě voucherů a DPH. Tím též nevylučujeme, že by se v budoucnosti mohl postoj ministerstvo financí změnit.  

Prodej zákazníkům

Nyní bychom se rádi zaměřili na vouchery z trochu jiného úhlu. Vouchery a poukázky nemusí být poskytovány pouze jako benefit, či dárek, ale také je obchodník může prodávat svým zákazníkům. Například v případě, kdy si zákazník není jistý, jaký dárek by udělal radost jeho blízkým, může sáhnout po možnosti voucherů a tím se vyhnout zklamání z nevhodného dárku. Výběr dárku tím tak nechá na obdarovaném.

Z pohledu obchodníka je nutné se zamyslet, jaký dopad má prodej voucherů zákazníkovi. Daň z příjmu v tomto ohledu navazuje na účetnictví. Nejprve obchodník předá/ doručí voucher, přičemž následně obdrží na bankovní účet nebo do pokladny úhradu za daný voucher. V prvé řadě musí obchodník zaúčtovat přijetí zálohy a nejen to, dále by měl tento voucher mimoúčetně evidovat a to pro případ, že by nedošlo k uplatnění voucheru. Jakmile dojde k uplatnění voucheru, tak se započte záloha a vzniká zdanitelný výnos. V případě, že nedojde k uplatnění voucheru ve stanoveném termínu, je pak zapotřebí zaúčtovat výnos, a to právě ke dni propadnutí voucheru.

Výše popsaný postup je možné využít jak v případě přímého prodeje zákazníkovi, tak i v případě prodeje voucherů prostřednictvím třetích stran, například slevových portálů.

Závěrem

Vouchery z pohledu daně z přidané hodnoty jsou v současné době také velmi diskutovaným tématem, neboť je připravována novela zákona o dani z přidané hodnoty, právě v oblasti uplatnění DPH v případě prodeje voucherů. O dané novele jsme Vás informovali v našich předchozích článcích.

V našem článku jsme se vám vynasnažili objasnit základy problematiky voucherů z pohledu daně z příjmu. Problematika voucherů je opravdu obsáhlé téma, které bohužel v rámci jednoho článku není možné obsáhnout, proto nás v případě dotazů k danému tématu neváhejte kontaktovat.

Veronika Džalavjan & Štěpán Hrubý