Ztráta manžela/manželky je obtížnou životní situací. Na tyto životní situace myslí zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který stanovuje podmínky nároku na vdovský/vdovecký důchod, jež patří mezi tzv. pozůstalostní důchody. Vdovský/vdovecký důchod se poskytuje ovdovělým osobám z důchodového systému, tak jako důchody starobní, invalidní či sirotčí.

Podmínky nároku na vdovský/vdovecký důchod

Ovdovělé osobě náleží vdovský/vdovecký důchod v případě, že zesnulá manželka/zesnulý manžel pobíral/a starobní či invalidní důchod. Pokud zemřelá osoba nepobírala některý z důchodů, ale splnila ke dni úmrtí podmínky potřebné doby pojištění pro nároky na tyto důchody, má v tomto případě pozůstalá osoba také nárok na pozůstalostí důchod. Získání potřebné doby pojištění se nepožaduje pro získání důchodu v případě, zemřela-li osoba následkem pracovního úrazu. Další podmínkou pro získání důchodu je existence manželství. Rozhodující není délka manželského svazku a ani společné bydliště manželů, podstatné je trvání manželství k datu úmrtí manžela/manželky.

Nárok na pozůstalostní důchod zaniká uzavřením nového manželství, které je nutné oznámit OSSZ. Pokud bylo manželství rozvedeno, nárok na pozůstalostní důchod bývalé manželce/bývalému manželovi nevzniká. Nárok na pozůstalostní důchod nenáleží po druhovi/družce či po registrovaném partnerovi/partnerce. Tento nárok nevzniká ani v případě, že osoby spolu žily dlouhodobě ve společné domácnosti a vychovávaly společně děti.

Žádost o vdovský/vdovecký důchod

O vdovský/vdovecký důchod je třeba si požádat, jelikož se nepřiznává automaticky. Žádost se podává osobně na OSSZ dle místa trvalého bydliště. Žádost o vdovský/vdovecký důchod je možné podat i zpětně. Výplata důchodu bude přiznána od data vzniku nároku, přičemž nevyplacené splátky důchodu budou žadateli doplaceny. Po 5 letech dochází k zániku nároku na výplatu jednotlivých splátek.

Pokud zesnulá osoba pobírala vlastní důchod, pozůstalí k žádosti předloží svůj doklad totožnosti a úmrtní list zesnulého. Pokud si sama OSSZ nemůže ověřit splnění podmínky trvání manželství ke dni úmrtí, je nutné předložit oddací list. Jestliže zemřelá osoba dosud nepobírala vlastní důchod, je potřeba dále předložit doklady týkající se zesnulé/ho, které se také přikládají k žádosti o starobní či invalidní důchod, a to např. doklad o studiu či vojenské službě, případně doklady prokazující výchovu dětí či péči o děti, doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách.

Doba pobírání vdovského/vdoveckého důchodu

Vdovský důchod náleží pozůstalému po dobu jednoho roku od smrti manžela.

Po uplynutí této doby má nárok na vdovský důchod nadále osoba pečující o nezaopatřené dítě či dítě závislé na pomoci jiné osoby, dále pak osoba pečující o své rodiče nebo rodiče zesnulého, jež jsou závislí na cizí pomoci. Pokud je osoba invalidní ve třetím stupni nebo pokud dosáhla zákonem stanoveného věku, má tato osoba dále nárok čerpat pozůstalostní důchod. Důchod pak vdova/vdovec dostávají tak dlouho, dokud splňují podmínky.

Pokud nesplňuje pozůstalá osoba podmínky, zaniká jí nárok na čerpání důchodu. K obnovení vdovského/vdoveckého důchodu může dojít, splňuje-li osoba některé ze zákonných podmínek do 2 let po předchozím zániku nároku na důchod. K případné obnově výplaty nedochází automaticky, ale vždy na základě žádosti podané pozůstalou osobou na OSSZ.

Výdělečná činnost a souběh důchodů

Pobírání vdovského/vdoveckého důchodu nijak neomezuje druh výdělečné činnosti vdovy/vdovce ani výši jejich příjmu. Vdovec/vdova tedy mohou vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost, aniž by jim kvůli tomu zanikl nárok.

Pokud člověk v době, kdy ovdoví, již pobírá vlastní starobní či invalidní důchod, dojde k tzv. souběhu důchodů. V rámci souběhu důchodů náleží pozůstalé osobě vyšší důchod v plné výši a z nižšího důchodu polovina procentní výměry. Postupuje se tak, že se porovná výše starobního či invalidního důchodu, jež vdova/vdovec pobírá, a již vyměřený vdovský/vdovecký důchod, a nižší procentní výměra z obou důchodů se zkrátí na jednu polovinu, vyšší zůstává celá.