Poslanecká sněmovna opětovně projednala velkou novelu daňového řádu, jejíž původní návrh pouze o několik málo poslaneckých hlasů neprošel v dubnovém hlasování. Jedná s o upravenou podobu původního vládního návrhu. Co tato změna daňového řádu přináší? Zavádí zálohové vrácení daňového odpočtu, obsahuje zásadní revizi systému sankcí, stanoví právní podklad pro podporu elektronizace správy daní a mění kontrolní postupy. Předmětem tohoto článku je seznámení s nejzajímavějšími změnami, které tato novela daňového řádu z našeho pohledu přináší. 

• ZÁLOHA NA DAŇOVÝ ODPOČET

Jednoznačně pozitivní změnou je zavedení institutu zálohy na daňový odpočet. Dosud mohl správce daně zadržovat celý nadměrný odpočet, přestože předmětem prověřování byla pouze minimální část odpočtu. Tento postup však odmítl Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 22. 2. 2019 sp. zn. II. ÚS 819/18. Novela tedy reaguje na zmiňovaný nález Ústavního soudu a nově záloha na daňový odpočet umožní, aby byla daňovému subjektu vrácena část nadměrného odpočtu na DPH, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly. Vrácení odpočtu bude provedeno ještě před stanovením daně formou zálohy. Nárok na zálohu však nevznikne, pokud její výše nedosáhne částky 50 000 Kč.

Pokud správce daně shledá naplnění důvodů pro vznik nároku na zálohu na daňový odpočet, bez zbytečného odkladu ji předepíše do evidence daní a vyrozumí o tom daňový subjekt. Správce daně provede obligatorní test vratitelnosti zohledňující existenci případných nedoplatků. Vzniklý vratitelný přeplatek vrátí správce daně bez žádosti ve lhůtě 15 dnů ode dne předepsání této zálohy do evidence daní.  

Zálohu pak správce daně vypořádá v rámci rozhodnutí o stanovení daně. Pokud se ukáže, že vyplacená záloha byla vyšší, než je celkový zákonný nárok, daňový subjekt bude povinen vrátit rozdíl ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci (dodatečného) platebního výměru a uhradit úrok z prodlení. 

• SNÍŽENÍ VÝŠE ÚROKŮ

Nově dojde ke sjednocení s občanským právem výše

(i) úroku z prodlení (hrazeného daňovým subjektem),

(ii) úroku z vratitelného přeplatku (hrazeného správcem daně) a

(iii) úroku z nesprávně stanovené daně (hrazeného správcem daně)

na výši repo sazby stanovené ČNB zvýšenou o 8 % p. a.  (viz nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výše úroku z nesprávně stanovené daně po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení, činí dvojnásobek.

Polovině úroku z prodlení bude odpovídat výše:

(i) úroku z posečkané částky (hrazeného daňovým subjektem) a

(ii) úroku z daňového odpočtu (hrazeného správcem daně).

Podle přechodných ustanovení se stávající výše úroků uplatní do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti novely, ode dne nabytí účinnosti novely se uplatní úroky v nové výši.

• ZMĚNA TOLERANČNÍ DOBY PRO PLACENÍ DANÍ

Novelou dochází k úpravě tolerance při prodlení s placením daně, po které úrok z prodlení nevzniká, z nyní platných 4 pracovních dnů na 3 (kalendářní) dny. Na 1 000 Kč je zvýšen limit pro předepsání úroků u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní.

• PROMINUTÍ POKUTY

Zavádí se právní úprava prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. Daňový subjekt bude mít možnost požádat o prominutí pokuty za pozdě podané daňové přiznání, pokud toto přiznání podal. Správce daně bude moci zcela, nebo zčásti pokutu prominout, pokud k prodlení s podáním přiznání došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Podle důvodové zprávy by mělo jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický, může jít i o situaci, kdy v důsledku opakující se chyby daňového subjektu došlo ke kumulativnímu vzniku pokut ve více případech, které jsou ve vzájemné věcné a časové souvislosti, přičemž celková výše těchto pokut by byla nepřiměřená společenské škodlivosti daného jednání. Jak dále uvádí důvodová zpráva možnost docílit prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně by však neměla svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti, nezodpovědnosti či dokonce úmyslného jednání.

• PODPORA ELEKTRONIZACE SPRÁVY DANÍ

Novela daňového řádu si dále vzala za cíl podpořit zjednodušení a digitalizaci správy daní a přesunout komunikaci se správcem daně do on-line prostředí. Za tímto účelem rozšiřuje funkcionalitu existující daňové informační schránky. Daňové informační schránky budou nově například umožňovat učinit (předvyplněná) elektronická podání s využitím vybraných údajů, které správce daně o daňovém subjektu zpracovává.

Dále například dochází ke snížení pokuty na 1000 Kč za nedodržení povinné elektronické formy podání, přičemž tato pokuta vzniká až poté, co nebyla vada podání odstraněna na výzvu správce daně.   

• PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

Elektronická komunikace se správcem daně je podpořena rovněž tím, že dojde automaticky k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud nebude daňové přiznání podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bude toto podáno elektronicky. 

Pro prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období nebude nově třeba uplatňovat plnou moc udělenou poradci u správce daně před uplynutím 3měsíční lhůty po uplynutí zdaňovacího období. Nově k prodloužení této lhůty postačí, pokud přiznání nebude v této 3měsíční lhůtě podáno a následně přiznání podá poradce.

• ZMĚNA V KONTROLNÍCH POSTUPECH

Novela daňového řádu sleduje novou koncepci daňové kontroly, kdy nově nebude vyžadována fyzická přítomnost daňového subjektu (nebo jeho zástupce) při zahájení a ukončení daňové kontroly. Nově se stanoví, že daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly. K doručení oznámení může dojít přímo při protokolovaném jednání, ale též korespondenčně. Důvodová zpráva slibuje, že navržené řešení nepovede ke zhoršení stávající situace daňového subjektu, ale umožní správci daně volbu takového postupu, který bude hospodárnější a přiměřenější pro obě zúčastněné strany.

Nově také dojde k zákonnému ukotvení dosud pouze judikované situace, kdy nevydání výzvy k podání daňového tvrzení před zahájením daňové kontroly, ač důvod pro její vydání byl naplněn, sice neznamená zpochybnění účinků zahájení daňové kontroly, nicméně daňovému subjektu nevznikne povinnost uhradit penále z částky daně stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly.

K ukončení daňové kontroly dojde doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž bude přiložena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou, tj. upouští se od institutu projednání zprávy o daňové kontrole.

Novela také ruší 30denní lhůtu, v níž má být zahájen postup k odstranění pochybností v situaci, kdy z podaného daňového přiznání vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet.

V návrhu se počítá s nabytím účinnosti ode dne 1. 1. 2021. Předmětná novela daňového řádu byla dne 27. 5. 2020 schválena Poslaneckou sněmovnou, další část legislativního procesu ji však ještě čeká.

Petra Janďourková
Jaroslava Půtová