Připravovaná novela zákoníku práce by měla především transponovat evropské směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách Také by měla blíže specifikovat podmínky práce na dálku a elektronického doručování a podepisování.

K původnímu návrhu novely se sešla celá řada připomínek, s nimiž se muselo Ministerstvo práce a sociálních věcí vypořádat. Návrh novely zákoníku práce, který tak v současné chvíli prošel připomínkovým řízením, nyní míří k projednání ve vládě.

Účinnost novely bude záviset na průběhu legislativního procesu, ale už teď se počítá s dělenou účinností. Přepokládá se, že novela by mohla být z velké části účinná na podzim letošního roku a u vybraných pasáží od 1. 1. 2024. Níže naleznete krátké shrnutí nejdůležitějších změn, které tento návrh novely zákoníku práce přináší.

Navrhované změny v oblasti práce na dálku

Od široce formulovaných povinných náležitostí dohody o práci na dálku bylo v rámci připomínkového řízení upuštěno a zůstal tak pouze požadavek písemné formy dohody, jejíž obsah už bude na uvážení zaměstnance a zaměstnavatele.

V případě nařízení práce na dálku ze strany zaměstnavatele není zaměstnavatel dle návrhu oprávněn jednostranně určit místo výkonu práce na dálku. Jeho povinností bude pouze vyzvat zaměstnance, aby mu sdělil, jaké místo si pro nařízenou práci na dálku vybral, a to za předpokladu, že takové místo bude pro výkon práce na dálku způsobilé.

O práci na dálku může zaměstnanec požádat. Dle původního návrhu byl zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti o práci na dálku zaměstnancům pečujícím o dítě do 9 let, těhotným zaměstnankyním nebo zaměstnancům pečujícím o osoby závislé na péči, ledaže by mu v tom bránily vážné provozní důvody nebo povaha vykonávané práce. Nyní bude u této kategorie zaměstnanců zaměstnavatel povinen pouze odůvodnit odmítnutí jejich žádosti. U ostatních zaměstnanců pak nebude muset zaměstnavatel reagovat vůbec.

Původní návrh novely dále počítal s hrazením nákladů spojených s prací z domova paušální částkou ve výši 2,80 Kč za odpracovanou hodinu práce na dálku. Taková možnost v aktuálním návrhu novely zůstává, avšak za předpokladu, že si paušální úhradu nákladů strany pracovněprávního vztahu sjednají nebo bude zakotvena ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

Povinnost zaměstnavatele hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku stále platí, ale na rozdíl od původního návrhu je úhrada nákladů paušální částkou dobrovolná. V případě, že nebude sjednána nebo zaměstnavatelem stanovena, bude zaměstnavatel hradit zaměstnanci pouze náklady, které zaměstnanec skutečně vynaložil a jejich reálnou výši zaměstnavateli prokázal.

Navrhované změny v oblasti dohod a pracích konaných mimo pracovní poměr

Již předchozí verze návrhu novely zákoníku práce předestřela řadu změn v oblasti dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Ani tato oblast se nevyhnula připomínkám, a tak aktuální verze návrhu novely zkrátila lhůtu pro seznámení zaměstnanců s písemným rozvrhem pracovní doby z původních 7 dnů na 3 dny. Takové zkrácení jde tak vstříc potřebám zaměstnavatelů, pro které by byla 7denní lhůta příliš svazující.

Dále byla v důsledku připomínkového řízení změněna úprava týdenní pracovní doby pro účely výpočtu dovolené u zaměstnanců pracujících na základě dohod, a to tak, že byla sjednocena pro oba typy dohod na 20 hodin týdně.

Další navrhované změny

Aktuální znění návrhu novely zákoníku práce také oproti původnímu návrhu prodloužilo lhůtu, ve které je nutné podat ze strany zaměstnance žádost o rodičovskou dovolenou, a to z původních 14 na 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou.

Připomínkové řízení neustála ani původně navržená lhůta 10 dnů, po jejímž uplynutí nastává fikce doručení. Podle aktuálního znění návrhu se písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací považuje za doručenou, jestliže zaměstnanec převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, a to posledním dnem této lhůty. Lhůta tak byla prodloužena ve prospěch zaměstnance.

Zaměstnavatel bude nově moci písemnost elektronicky doručit výlučně tehdy, jestliže k tomu zaměstnanec udělí souhlas v samostatném písemném prohlášení, v němž rovněž uvede elektronickou adresu pro tento účel. Před udělením souhlasu je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o podmínkách elektronického doručování písemnosti, a to včetně výše uvedené zákonné lhůty, po jejímž uplynutí nastává fikce doručení.

Je tedy zřejmé, že původně navrhované znění novely doznalo během připomínkového řízení řady změn. Není to však ještě konečná a nám tak nezbývá než čekat, jaká verze návrhu novely zákoníku práce nakonec celý legislativní proces přežije.