Jana Shumakova | 12.11.2024
One-Stop-Shop: Snadná správa DPH pro e-shopy expandující do zahraničíDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Nejvyšší správní soud vydal rozsudek, kterým potvrdil, že osobě samostatně výdělečně činné mají být do vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění zahrnuty také příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, jak je definuje § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
K tomuto rozsudku dospěl Nejvyšší správní soud při řešení soudního sporu mezi žalobcem a VZP ČR. Žalobce se ohradil proti předpisu dlužného pojistného z příjmů v podobě licenčních poplatků za poskytnutí oprávnění k výkonu práv z držení ochranných známek, které měl ve spoluvlastnictví. Žalobce se odvolával na to, že vzniká nepřijatelná nerovnost mezi různými skupinami plátců pojistného, a to z toho důvodu, že on, jako osoba samostatně výdělečně činná, musí tyto příjmy z licenčních smluv zahrnout do vyměřovacího základu, ale pokud by byl například zaměstnanec, tak by příjmy z licenčních smluv do vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění zahrnovat nemusel.
Nejvyšší správní soud tuto výtku ovšem zamítl a uvedl, že konstrukce vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění je u každého typu plátce naprosto odlišná. Veškeré takové výtky zaměřené jen na dílčí odlišnosti v postupu stanovení vyměřovacího základu jednotlivých skupin jsou tak v těchto jednotlivých aspektech neporovnatelné.