Kalendářní rok 2016 je již za námi a nyní nastává pro většinu společností období, kdy budou poprvé sestavovat účetní závěrku „po novu“. V souvislosti se změnami účetních předpisů, které přinesly významné změny ve struktuře a zároveň i náplni jednotlivých položek účetních výkazů, bychom Vám tímto článkem rádi poskytli tipy, jakým způsobem výkazy nejlépe sestavit a na co si při jejich sestavení dávat pozor. Na nový výkaz zisku a ztráty se podíváme blíže v některém z příštích článků. Nyní se proto zaměříme jen na sestavení rozvahy, přehledu o peněžních tocích („cash-flow“) a přehledu o změnách vlastního kapitálu.

Při sestavování rozvahy je zejména potřeba věnovat pozornost jednotlivým řádkům aktiv a pasiv, protože došlo k rozšíření struktury a stejná položka má nově jiné označení řádku než v předchozím roce. Z důvodu zajištění srovnatelnosti údajů ve výkazech sestavených v nové struktuře je potřeba sestavit nejen účetní závěrku za rok 2016, ale i závěrku za rok 2015. Některé změny v rozvaze spočívají jen ve sloučení či rozdělení některých řádků, u jiných položek došlo přímo ke změně vykazování. V aktivech již například nenajdeme samostatnou položku „zřizovací výdaje“, které se nově vykazují v rámci položky „ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“. V rozvaze obecně došlo k rozšíření členění některých položek (z původních tří úrovní členění na současných pět úrovní) a přibylo mnoho dílčích součtů. Doporučujeme Vám proto provést na závěr kontrolu všech mezisoučtů.

Z důvodu rozsáhlosti změn v účetních předpisech a vykazování vznikl i nový Český účetní standard č. 24. Obsahuje základní postupy při sestavení účetní závěrky za účetní období započaté v roce 2016 k dosažení souladu používání účetních metod účetními jednotkami při vykazování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty pro zajištění srovnatelnosti údajů běžného a minulého období.

Spolu se změnou rozvahy a výkazu zisku a ztráty přibyla středním a velkým účetním jednotkám i povinnost sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích. Zejména přehled o peněžních tocích bude zřejmě společnostem dělat největší problémy. Zároveň i u něj platí, že je potřeba ho pro srovnatelnost sestavit nejen za rok 2016, ale i za rok 2015. Vzorový formát přehledu o peněžních tocích poskytuje nový Český účetní standard č. 23.

Zatímco výkazy informují o zisku, který již může být ve společnosti reinvestován, přehled o peněžních tocích informuje o skutečných penězích účetní jednotky. Přehled o peněžních tocích poskytuje detailní informaci o změně stavu peněžních prostředků, včetně záporných zůstatků na běžných účtech (tak, jak vyplývá z rozvahy). Vychází se z počátečních stavů peněžních prostředků, které jsou upraveny o peněžní toky z provozní, investiční a finanční činnosti. Informuje o tom, kde byly peníze vydělány a za co byly utraceny.  

Asi nejobtížnější částí je provozní činnost. Při sestavení přehledu o peněžních tocích za provozní činnost se využívá metoda přímá nebo nepřímá. U přímé metody se peněžní příjmy a výdaje vykáží ve vhodném členění v návaznosti například na výkaz zisku a ztráty. U nepřímé metody se vychází z účetního výsledku hospodaření před zdaněním, který je upraven o:

• Nepeněžní transakce (odpisy, změna stavu opravných položek a rezerv, přecenění cenných papírů, přecenění cizoměnových zůstatků k rozvahovému dni),
• Neuhrazené náklady nebo výnosy (změna stavu pracovního kapitálu),
• Příjmy a výdaje spojené s investiční nebo finanční činností (prodej dlouhodobého majetku, prodej cenných papírů).

V provozní činnosti by peněžní tok neměl být dlouhodobě záporný, v investiční činnosti naopak kladný.

Celková obecná struktura přehledu o peněžních tocích je následující:

Posledním výkazem, který musí nově povinně sestavovat střední a velké účetní jednotky, je přehled o změnách vlastního kapitálu. Tento přehled informuje uživatele o změnách vlastního kapitálu v podrobnější formě, než rozvaha. Z rozvahy lze pouze vyčíst, že došlo ke změně ve struktuře vlastního kapitálu, v přehledu lze navíc zjistit původ této změny. Tedy zda došlo pouze k přesunu zůstatků v rámci vlastního kapitálu (převod výsledku hospodaření, čerpání rezervního fondu na úhradu ztráty apod.), zda do vlastního kapitálu přibyly prostředky zvenčí (např. příplatek), nebo zda naopak byly prostředky odčerpány (např. výplata dividend). Vzorový formát přehledu o změnách vlastního kapitálu poskytuje interpretace Národní účetní rady č. I-32.

Při každé takto rozsáhlé změně vykazování se objevuje mnoho otázek a nejasností. Pokud budete při sestavení výkazů dle nových předpisů tápat, neváhejte se na nás obrátit.

Autor: Ing. Renata Komancová