Rada EU vydala dne 12. června 2023 tiskové prohlášení o své připravenosti zahájit jednání s Evropským parlamentem o Návrhu směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem (dále jen „Návrh“). Evropská komise (dále jen „Komise“) předložila původní verzi Návrhu již 9. prosince 2021. Nalezení politicky přijatelného kompromisu trvalo více než rok a půl, nyní však tento legislativní projekt získává již zcela konkrétní obrysy.

Koho se návrh týká?

Cílem Návrhu je harmonizovat a upřesnit právní postavení fyzických osob, které prostřednictvím digitálních pracovních platforem vykonávají na území EU výdělečnou činnost. Často jde např. o kurýry, řidiče taxislužeb, poskytovatele služeb v cizí domácnosti. Z formálního hlediska se dnes převážně jedná o osoby samostatně výdělečně činné; praxe však ukazuje, že jejich spolupráce s platformou mnohdy vykazuje znaky pracovněprávního vztahu.

Digitální pracovní platformou je podle Návrhu jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, ať už se sídlem v EU či nikoliv, poskytující službu, která:

• je alespoň zčásti poskytována na dálku pomocí elektronických prostředků;
• je poskytována na žádost příjemce služby;
• zahrnuje jako nezbytnou a zásadní složku organizaci práce vykonávané osobami za úplatu; a
• používá automatizované monitorovací nebo rozhodovací systémy.

Domněnka pracovněprávního vztahu

Návrh pracuje se sedmi indiciemi existence pracovněprávního vztahu. V případě, že vztah mezi provozovatelem platformy a osobou, která jejím prostřednictvím vykonává práci, bude – ať už „na papíře“ nebo v praxi – vykazovat alespoň tři z těchto sedmi znaků, vznikne vyvratitelná domněnka existence pracovního poměru.  Jedná se o následující znaky:

• horní hranice výše odměny stanovená digitální pracovní platformou;
• požadavky digitální pracovní platformy na vzhled, chování vůči příjemci služby nebo výkon práce;
• dohled digitální pracovní platformy nad výkonem práce elektronickými či jinými prostředky;
• omezená možnost zvolit si pracovní dobu nebo dobu nepřítomnosti;
• omezená možnost přijímat nebo odmítat úkoly;
• omezená možnost využít subdodavatele nebo náhradníka;
• omezená možnost budovat klientskou základnu nebo vykonávat práci pro jakoukoli třetí stranu.

Návrh ukládá členským státům povinnost umožnit digitální pracovní platformě, ale i osobě vykonávající práci prostřednictvím této platformy, tuto domněnku vyvrátit.   

Domněnka se uplatní ve všech správních nebo soudních řízeních v otázce určení postavení v zaměstnání u osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy. Návrh však nezavádí povinnost zavést tuto domněnku pro daňová a trestní řízení nebo řízení týkající se sociálního zabezpečení.

S ohledem na princip zákazu retroaktivity se domněnka bude vztahovat pouze na smluvní vztahy uzavřené nebo trvající po uplynutí transpoziční lhůty.

Automatizované monitorovací nebo rozhodovací systémy

Návrh přichází s řadou nových pravidel pro používání automatizovaných monitorovacích nebo rozhodovacích systémů (dále jen „automatizované systémy“) pro kontrolu osob vykonávajících práci prostřednictvím platformy (ať už v rámci pracovněprávního vztahu či mimo něj). Návrh zejména zakazuje užívání automatizovaných systémů pro zpracovávání některých zvláště citlivých osobních údajů a soukromých rozhovorů. Platformě je též uložena povinnost transparentně informovat osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy o používaných automatizovaných systémech a zajistit monitorování i přezkum některých rozhodnutí automatizovaných systémů člověkem.

Mezi významná rozhodnutí automatizovaného systému, která budou muset být přezkoumána proškoleným člověkem, patří např. rozhodnutí o odměně osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy, o pozastavení či zrušení jejího účtu, a jiná rozhodnutí způsobilá podstatným způsobem ovlivnit možnost osoby vykonávat prostřednictvím platformy práci.

Význam Návrhu

Návrh představuje zásadní krok v boji se „švarcsystémem“ ve sféře sdílené ekonomiky. Toto kompromisní řešení sice nestaví osoby vykonávající práci prostřednictvím platformy na roveň zaměstnancům automaticky, ale poskytuje jim řadu procesněprávních i hmotněprávních garancí vhodných pracovních podmínek.

Zajímavé implikace má však nikoliv jen pozitivní obsah Návrhu, ale i to, co z něj bylo z politických důvodů vynecháno: rezignace institucí EU na harmonizaci rozsahu daňových a sociálních dopadů navrhované směrnice může mít zásadní dopad na podnikatelskou strategii platforem v jednotlivých členských státech.