Velké množství firem dnes vysílá své zaměstnance do zahraničí na zkušenou, jako výpomoc společnosti ve skupině nebo prostřednictvím nich v zahraničí poskytuje služby. Ze stejných důvodů velké množství zahraničních zaměstnanců pracuje v České republice.

Podle toho, kdo zaměstnance řídí, úkoluje, kdo je za jeho práci zodpovědný a dalších parametrů se v praxi rozlišuje mezi mezinárodním pronájmem pracovní síly a přeshraničním poskytováním služeb.

Mezinárodní pronájem pracovní síly

Mezinárodní pronájem pracovní síly je situace, kdy si společnost najímá pracovníky od poskytovatele se sídlem v zahraničí. Poskytovatelem může být jak klasická agentura práce, jejímž cílem je dosahování zisku, tak například společnost ve skupině, která na pronájmu pracovníka neprofituje, ale vedou ji k tomu jiné důvody (vytížení pracovníka, získání nových zkušeností zaměstnancem, účast na specifickém zahraničním projektu apod.). Zaměstnanci se často do zahraničí přesouvají na delší dobu i s celou rodinou.

Přeshraniční poskytování služeb

Při přeshraničním poskytování služeb jde o poskytování služeb společností (prostřednictvím zaměstnance), která není usazena ve státě, kde službu poskytuje. Charakter pracovní činnosti zaměstnance v zahraničí je dočasný. Zaměstnanec si v takovém případě obvykle nepřenáší do zahraničí své sociální vazby apod. I když i zde existují výjimky, např. poskytování manažerských služeb může mít dlouhodobější charakter.

Výkon činnosti v zahraničí s sebou přináší nutnost řešit dopady v oblasti daní z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Daňová povinnost

Způsob a místo zdanění příjmů ze zaměstnání při mezinárodním vyslání je ovlivněno celou řadou faktorů – délkou výkonu činnosti v zahraničí, osobou plátce příjmů, konkrétní vysílací strukturou. Zásadní pak je určení daňového rezidentství zaměstnance. Pro určení daňového rezidentství mají velký význam i osobní vazby zaměstnance.

Velmi často daňové povinnosti vyslaného zaměstnance vznikají ve více zemích souběžně. V některých případech se příjem zaměstnance v zahraničí zdaňuje prostřednictvím mzdové agendy již od prvního odpracovaného dne, jindy příjem musí zdanit zaměstnanec prostřednictvím daňového přiznání a jsou i situace, kdy žádné zahraniční daňové dopady nejsou. Každý případ je nutné posoudit individuálně. Při hledání daňového řešení je třeba se opírat jak o lokální legislativy, tak o příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, které jsou lokálním legislativám nadřazeny.

Pojistné

Individuální situace také ovlivňuje účast zaměstnance v systémech českého či zahraničního zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. V této oblasti je třeba vedle lokálních předpisů sledovat nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (v rámci EU), příp. dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení uzavřené se státy mimo EU (pokud existují).

Základním pravidlem dle nařízení v EU je, že pracovník podléhá systému sociálního zabezpečení (a zdravotního pojištění) jen v jedné zemi, a to obvykle tam, kde vykonává svou práci. To je zásadní rozdíl od daňových dopadů.

Pokud se chcete dozvědět více, zveme vás na seminář s názvem „Vysílání pracovníků do zahraniční a zaměstnávání cizinců v ČR z pohledu daní z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění“, který se koná 9. 6. 2016. Cílem semináře je shrnout základy problematiky vysílání pracovníků do a ze zahraničí z pohledu těchto oblastí, a to zejména v rámci EU. Dozvíte se, jakou vysílací dokumentaci je třeba připravit, kdy je třeba zpracovávat stínovou mzdovou agendu a jak se postavit ke mzdové agendě vyslaného zaměstnance, jak určit příslušnost vyslaného zaměstnance k systému pojištění, kdy a jak zařizovat formulář A1 a k čemu vlastně slouží apod.  

Seminář je určen především pro pracovníky personálních oddělení společností, které své zaměstnance mezinárodně vysílají. Na seminář se můžete přihlásit zde na našem webu - http://www.fucik.cz/seminare-a-akce/vysilani-pracovniku-do-zahranicni-a-zamestnavani-cizincu-v-cr-z-pohledu-dani-z-prijmu-a-socialniho-a-zdravotniho-pojisteni/.

V případě Vašeho zájmu jsme k dispozici i k individuálním konzultacím v této oblasti.

Autor: Ing. Kateřina Hrůzová