Výsledek hospodaření minulých let je stejně jako výsledek hospodaření běžného účetního období součástí pasiv a opět se jedná o jednu z položek vlastního kapitálu. Výsledek hospodaření minulých let představuje zdroje vytvořené v minulých letech po zdanění. Jedná se o prostředky, které nebyly převedeny do fondů či rozděleny/uhrazeny a zůstávají nadále k použití dle rozhodnutí vlastníka.

Výsledek hospodaření minulých let dělíme na tři oblasti, a to:

• Nerozdělený zisk minulých let,
• Neuhrazená ztráta minulých let,
• Jiný výsledek hospodaření minulých let.

O nerozděleném zisku a neuhrazené ztrátě minulých let je účtováno na základě sestavené účetní závěrky, resp. na základě zjištěného výsledku hospodaření běžného účetního období, kdy dosažený zisk nebyl na základě rozhodnutí nejvyššího orgánu účetní jednotky rozdělen mezi vlastníky či jinak transformován a dosažená ztráta nebyla doposud uhrazena z vlastních zdrojů účetní jednotky. Jinými slovy můžeme říci, že bylo nejvyšším orgánem rozhodnuto, že nerozdělený zisk či neuhrazená ztráta budou evidovány na příslušných účtech: účet 428 - nerozdělený zisk minulých let či účet 429 - neuhrazená ztráta minulých let a až v budoucím období bude rozhodnuto o jejich naložení. V této souvislosti bychom chtěli čtenáře upozornit, že účetní jednotka by neměla evidovat současně nerozdělený zisk a neuhrazenou ztrátu, ale mělo by dojít ke kompenzaci těchto položek a vykazován by měl být pouze výsledný rozdíl. O kompenzaci daných položek by měl rozhodnout opět nejvyšší orgán účetní jednotky.

Jiný výsledek hospodaření minulých let obsahuje rozdíly ze změn použitých účetních metod, opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních období, pokud jsou významné a při prvním účtování o odložené dani se sem účtuje část odložené daně, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím. Jedná se o poměrně nový instrument (do Vyhlášky byla tato položka rozvahy vložena s účinností od 1.1.2013), ale např. opravy chyb však byly prováděny i před účinností dané vyhlášky a to v rámci účetnictví běžného účetního období (zejména prostřednictvím účtů mimořádných výnosů a nákladů). Tím docházelo k tomu, že bylo zkresleno jak běžné období, kam zaúčtovaná transakce nepatřila, tak minulé období, kde zaúčtována nebyla. Novelou Vyhlášky tak bylo docíleno toho, aby veškeré úpravy minulých let byly prováděny prostřednictvím vlastního kapitálu (položky výsledku hospodaření minulých let), nikoliv prostřednictvím výsledku běžného účetního období. I o způsobu naložení s tímto zůstatkem rozhoduje nejvyšší orgán účetní jednotky, tzn. bez daného rozhodnutí, které musí být v souladu se zákonnými požadavky, nesmí být s tímto účtem nijak nakládáno. V této souvislosti je nutné zmínit, že po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoliv později do uzavřených účetních knih s výjimkou speciálních případů např. přeměny obchodní společnosti. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle zákona o účetnictví.

Závěr

V dnešním článku jsme se věnovali základnímu vymezení oblasti výsledku hospodaření v rozvaze a to jak v rámci běžného účetního období, tak i minulého účetního období. Naším záměrem bylo podat ucelený přehled o výsledku hospodaření, aby si i čtenář, který o daném tématu nikdy neslyšel, udělal představu, proč je vlastně výsledek hospodaření jedním z nejdůležitějších ukazatelů v účetnictví. Dané téma by si jistě zasloužilo detailnější rozbor.

Zaujalo Vás toto téma? Máte nějaké otázky k oblasti výsledku hospodaření, které v současné době ve Vaší společnosti řešíte? Neváhejte a kontaktujte nás. Rádi Vám pomůžeme najít řešení.

Zpracovali: Petra Čechová, Adéla Grodecká, Helena Urieová